Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 1527/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.1527.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal due to failure to remove formal defects and lack of proper legal representation.

Geschäftsnummer III.ÚS 1527/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because the submission contained formal defects that were not corrected within the prescribed deadline. The applicant, represented by an advocate, failed to provide sufficient cooperation and documentation, resulting in a submission with only rudimentary legal arguments. The court ruled that the complaint was inadmissible because it did not meet the material requirements for legal representation and lacked the required copy of the final procedural decision.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu § 29, § 30 odst. 1, § 34 odst. 1, 2, § 43 odst. 1 písm. a), § 72 odst. 6: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to remove formal defects after a warning and if the submission does not demonstrate genuine legal representation through substantive argumentation and necessary documentation.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint admissibility mandatory legal representation formal defects removal substantive legal argumentation procedural documentation requirements

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Zákon č. 140/1961 Sb., trestního zákona

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 26. července 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu P. V., právně zastoupeného JUDr. Zuzanou Nepovím Sedlákovou, advokátkou se sídlem Washingtonova 9, Praha 1, proti rozsudku Městského soudu v Praze sp. zn. 46 T 15/2008 ze dne 22. 10. 2008, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

V podání, označeném jako ústavní stížnost, které bylo Ústavnímu soudu doručeno dne 23. 4. 2012, navrhovatel požadoval, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 22. 10. 2008, jímž byl odsouzen za sbíhající se trestné činy podvodu a padělání a pozměňování peněz podle zákona č. 140/1961 Sb., trestního zákona. Uvedené podání nemělo náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti podle zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Ústavní soud navrhovatele přípisem ze dne 11. května 2012 vyzval, aby podle podrobného poučení vady svého podání odstranil; zejména jej upozornil na povinnost právního zastoupení advokátem podle ustanovení § 29 a 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. K odstranění vad Ústavní soud navrhovateli stanovil lhůtu 30 dnů od doručení výzvy s tím, že pokud vady nebudou v uvedené lhůtě odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta. Výzvu k odstranění vad stěžovatel převzal dne 16. 5. 2012.

Dne 18. 6. 2012 Ústavní soud obdržel přípis právní zástupkyně stěžovatele, k němuž byla přiložena plná moc advokátky k zastupování před Ústavním soudem. Právní zástupkyně Ústavnímu soudu sdělila, že byla stěžovateli určena rozhodnutím České advokátní komory ve smyslu § 18 zákona o advokacii - stěžovatel však právní zástupkyni neposkytl dostatečnou součinnost, neposkytl jí žádné doklady či dokumenty, a právní zástupkyně disponuje toliko základními informacemi o jeho trestní věci. V přípise právní zástupkyně zopakovala nesouhlas stěžovatele s právní kvalifikací jeho skutku jako trestného činu padělání a pozměňování peněz podle § 140 odst. 2 tr. zák. a jménem stěžovatele navrhla zrušení výše citovaného odsuzujícího rozsudku Městského soudu v Praze "pro rozpor s právem na soudní a jinou právní ochranu".

Ústavní soud za situace, jak je popsána výše, musí konstatovat, že stěžovatel ve stanované lhůtě, ale ani následně neodstranil vady svého podání, které tak není meritorně projednatelné. Jednak je třeba opětovně zdůraznit, že na povinné zastoupení advokátem v řízení o ústavní stížnosti nelze pohlížet čistě formalisticky, ale materiálně, což znamená, že ústavní stížnost musí být advokátem skutečně sepsána, aby tak došel naplnění smysl povinného zastoupení (srov. stanovisko pléna Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS-st 1/96 ze dne 21. 5. 1996). Byť stěžovatel je formálně zastoupen advokátkou, nelze podání, které obsahuje pouze základní informace o jeho trestní věci a toliko rudimentární právní argumentaci, považovat za návrh splňující materiální požadavky zastoupení ve smyslu § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu (srov. i § 34 odst. 1, 2 zákona o Ústavním soudu).

Návrh dále nesplňuje požadavek dle ustanovení § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu, podle nějž musí být k ústavní stížnosti přiložena kopie rozhodnutí o posledním procesním prostředku k ochraně práva, který zákon stěžovateli poskytuje. To je ve věci stěžovatele mimořádně důležité z hlediska posouzení lhůty pro podání ústavní stížnosti dle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; lze připomenout, že stěžovatel brojí proti pravomocnému rozsudku, jenž byl vynesen dne 22. 10. 2008. Z podání stěžovatele není patrné, zda stěžovatel vyčerpal všechny opravné prostředky proti rozhodnutí nalézacího soudu ve smyslu § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu.

Na základě uvedených skutečností Ústavní soud dospěl k závěru, že navrhovatel i přes výzvu vady svého podání neodstranil. Proto mu nezbylo než postupovat podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. července 2012

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj