Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 2192/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2192.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to remove procedural defects within statutory time limits.

Geschäftsnummer II.ÚS 2192/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's request to review lower court decisions because the filing contained critical procedural defects. The applicant failed to provide legal representation, submit a copy of the final appeal decision, or remove these flaws within the 30-day deadline set by the presiding judge. The court dismissed the complaint because the applicant neither corrected the errors nor requested an extension of the time limit.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law on the Constitutional Court s. 41(b); Law on the Civil Procedure Code s. 57: A constitutional complaint must be filed without defects; failure to remove specified deficiencies within the prescribed period results in the automatic rejection of the complaint.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint procedural defects time limit expiry legal representation rejection of filing

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law on the Constitutional Court s. 41(b)
Třicetidenní lhůta určená soudcem zpravodajem k odstranění vad návrhu v souladu s § 41 písm.
Law on the Civil Procedure Code s. 57

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Stanislavem Balíkem ve věci návrhu M. S., na zrušení usnesení Krajského soudu v Brně sp. zn. "1 PP 32/2012 ze dne 30. března 2012" a usnesení Okresního soudu Brno-venkov sp. zn. "1 PP 32/2012 ze dne 14. března 2012" takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 12. června 2012 došel Ústavnímu soudu návrh stěžovatele na přezkum shora uvedených a stěžovatelem označených soudních rozhodnutí. Jelikož návrh na zahájení řízení nesplňoval požadavky kladené na něj zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších změn, když stěžovatel nebyl právně zastoupen a rovněž scházela kopie rozhodnutí o posledním opravném prostředku, byl stěžovatel vyrozuměn výzvou (přípisem) ze dne 20. června 2012 o tom, aby odstranil vady svého návrhu ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení této výzvy s poučením, že jinak Ústavní soud stížnost odmítne.

Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 22. června 2012. Třicetidenní lhůta určená soudcem zpravodajem k odstranění vad návrhu v souladu s § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu počala běžet dnem následujícím po dni doručení, a sice 23. ledna 2012 (§ 57 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších změn), a vypršela dnem 23. července 2012 (§ 57 odst. 2 občanského soudního řádu).

Ve svém podání ze dne 27. června 2012 stěžovatel v reakci na zmíněný přípis požádal o osvobození od soudních poplatků a přiznání nároku na bezplatnou obhajobu s tím, že se hodlá nechat zastupovat Mgr. J. S., advokátem. Současně požádal Ústavní soud "o brzské vyrozumění". Ústavní soud však neměl důvod stěžovateli na toto jeho podání odpovídat a opětovně jej poučovat o způsobu, jakým má postupovat, aby jeho návrh splňoval požadavky kladené na něj zákonem o Ústavním soudu, když ve vzpomínaném přípisu byl stěžovatel podrobně a srozumitelně seznámen se skutečností, že zákon o Ústavním soudu (a ani jiný právní předpis) neumožňuje samotnému Ústavnímu soudu, aby navrhovateli ustanovil právního zástupce za sníženou odměnu či zcela bezplatně a že je nutno se v takovém případě obrátit na Českou advokátní komoru v Brně. Pokud jde o otázku soudních poplatků, jest poznamenat, že podání návrhu Ústavnímu soudu, resp. řízení jako celek není na rozdíl od obecného soudnictví spojeno s poplatkovou povinností (srov. § 62 odst. 1 zákona o Ústavním soudu).

Stěžovatel tedy dosud vady neodstranil, nepředložil plnou moc prokazující právní vztah zastoupení, návrh sepsaný advokátem a nepřipojil kopii rozhodnutí o posledním opravném prostředku. Stěžovatel však současně ani nepodal žádost o prodloužení lhůty k odstranění těchto vad, ani nesdělil, jaké vážné důvody mu brání v realizaci této povinnosti. Za dané situace proto Ústavnímu soudu nezbylo, než aby návrh podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 24. července 2012

Stanislav Balík

soudce zpravodaj