Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 2598/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2598.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming arbitrary denial of litigation costs violates constitutional rights.

Geschäftsnummer II.ÚS 2598/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court's decision denying litigation costs. The complainant argued that the court arbitrarily refused costs despite her expectation of full reimbursement upon winning the case, citing violations of constitutional principles. The court dismissed the appeal as clearly unfounded, relying on established precedent that the lower court's reasoning was logical, reviewable, and constitutionally compliant.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint without a hearing if it is clearly unfounded, and established precedent binds the court when the lower court's decision is logical and reviewable.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint rejection litigation costs denial clearly unfounded appeal precedent binding effect arbitrary decision claim

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Art. 90 of the Constitution
Art. 36 para. 1 and Art. 37 para. 2 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms
§ 43 para. 2 letter a) of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka, soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o. se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 51/39, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 17. 4. 2012 č. j. 128 EC 364/2010-32 v části výroku o nákladech řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného pravomocného rozsudku obecného soudu v části výroku, v níž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, pro porušení čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Okresní soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem vyhověl žalobě stěžovatelky, jíž se proti žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 1 008 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD. Současně uložil žalovanému povinnost zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vytýká soudu, že o náhradě nákladů řízení rozhodl v rozporu s průběhem řízení i v rozporu s rozhodnutím ve věci. Namítá, že důvodně očekávala, že v případě úspěchu ve sporu jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Soud však náklady posoudil jako neúčelně vynaložené, s tím že jí nic nebránilo vymáhat je společně s jistinou v jiném řízení, kde jí již náklady řízení přiznány byly, a pohledávka byla postoupena na základě téže smlouvy o postoupení pohledávek. Tato skutečnost však dle jejího mínění nemůže být okolností odůvodňující nepřiznání náhrady nákladů řízení. Je přesvědčena, že soud ustanovení § 142 odst. 1 a § 137 o. s. ř. aplikoval nesprávně a překročil v rozporu s principem právní jistoty meze předvídatelného rozhodování obecných soudů. Jeho postup označuje za svévolný a rozhodnutí považuje za nedostatečně odůvodněné a neodůvodněně zvýhodňující jednu stranu sporu. Na podporu svých tvrzení pak odkazuje na judikaturu Ústavního soudu a poukazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008 sp. zn. Cpjn 201/2008.

Argumentačně shodnými ústavními stížnostmi stěžovatelky týkajícími se téže právní problematiky se Ústavní soud ve svých senátech již opakovaně zabýval a rozhodl o nich tak, že je jako zjevně neopodstatněné usneseními odmítl (např.

sp. zn. II. ÚS 1266/12

,

I. ÚS 1340/12

,

III. ÚS 1462/12

). Ani v posuzované věci, kdy napadený výrok je logickým, přezkoumatelným a ústavně konformním způsobem odůvodněn, nemá Ústavní soud důvodu se od této judikatury odchylovat a na závěry z ní plynoucí, jež jsou stěžovatelce známy, proto pro stručnost plně odkazuje.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. července 2012

Stanislav Balík

předseda senátu