Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2471/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2471.12.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed as premature because ordinary appeal remedy was not yet exhausted.

Geschäftsnummer I.ÚS 2471/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Mr. J. N. regarding a family property division judgment. The applicant argued violations of constitutional rights but had not yet exhausted all legal remedies, specifically the pending appeal. The court ruled the complaint inadmissible because the principle of subsidiarity requires exhausting ordinary appeals before seeking constitutional review.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all procedural remedies provided by law, including ordinary appeals that have not yet been finally decided.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint subsidiarity principle exhaustion of remedies ordinary appeal procedural admissibility

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
§ 43 odst. 1 písm. e) zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. N., zast. Mgr. Pavlem Střelečkem, advokátem, sídlem Pouchovská 1255/109B, Hradec Králové, proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové, pobočka Pardubice, ze dne 12.4.2012, č.j. 23 Co 76/2012-357, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel, s odvoláním na porušení čl. 95 odst. 1 a čl. 96 Ústavy ČR a čl. 4 odst. 1 a čl. 37 odst. 3 Listiny základních práv a svobod, požadoval zrušení shora uvedeného rozsudku vydaného v řízení o vypořádání společného jmění manželů. V ústavní stížnosti (str. 3) uvedl, že proti tomuto rozsudku podal dovolání, o němž dosud nebylo rozhodnuto.

Ústavní soud připomíná, že jedním ze základních znaků ústavní stížnosti, jako prostředku ochrany ústavně zaručených základních práv a svobod, je její subsidiarita. Z hlediska funkce ústavního soudnictví je proto nežádoucí, aby stejné rozhodnutí souběžně a na sobě nezávisle přezkoumával příslušný orgán veřejné moci a zároveň Ústavní soud. Jestliže stěžovatel využije možnosti podat mimořádný opravný prostředek - dovolání, o kterém dosud nebylo pravomocně rozhodnuto, je souběžně podaná ústavní stížnost předčasná.

Podle § 75 odst. 1 zák. č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), je ústavní stížnost nepřípustná, nevyčerpal-li stěžovatel všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. To neplatí pouze pro mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení [v praxi se jedná zjevně o postup dovolacího soudu podle § 237 odst. 1 písm. c) obč. soudního řádu]. Z uvedeného plyne, že pokud stěžovatel neuplatnil mimořádný opravný prostředek, který orgán, jenž o něm rozhoduje, může odmítnout jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, a podal-li ústavní stížnost, nelze ji za takové situace odmítnout pro nepřípustnost. Pokud by však stěžovatel mimořádný opravný prostředek uplatnil a bylo o něm rozhodnuto tak, že nebyl přípustný, připadá v úvahu aplikace ustanovení § 72 odst. 4 zákona o Ústavním soudu, dle něhož platí, že byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Stěžovateli tedy zůstává v takovém případě zachována lhůta k podání ústavní stížnosti i proti předcházejícím rozhodnutím obecných soudů. K souběžnému podávání dovolání a ústavní stížnosti proto není v praxi důvod, neboť i v situaci, kdy by dovolací soud naznal, že dovolání není přípustné z důvodů závisejících na jeho uvážení, nelze ústavní stížnost proti rozhodnutím, jež tomuto rozhodnutí dovolacího soudu předcházela, odmítnout pro opožděnost.

Vzhledem ke zjištěným skutečnostem Ústavní soud podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, ústavní stížnost odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 23. července 2012

Ivana Janů

soudce zpravodaj