Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 1783/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.1783.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming violation of rights regarding court costs in repeated litigation.

Geschäftsnummer I.ÚS 1783/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling denying litigation costs. The company argued that the denial violated its fundamental rights, but the court noted its exclusive jurisdiction is limited to reviewing constitutional principles, not factual errors. The court found the district court's decision reasonable, noting the company had previously sued the same defendant twice for identical claims, making the current costs not reasonably incurred and constituting an abuse of right under civil procedure law.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Article 83 of the Constitution; Article 43(2)(a) of the Constitutional Court Act: The Constitutional Court rejects constitutional complaints where the lower court's decision does not violate constitutional principles, particularly when the claimant has repeatedly litigated the same matter against the same defendant, thereby abusing the right to claim litigation costs.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal abuse of litigation rights litigation costs denial repeated lawsuits same defendant constitutional court jurisdiction

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Article 83 of the Constitution of the Czech Republic
Section 43(2)(a) of the Act No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Pavla Holländera o ústavní stížnosti stěžovatelky společnosti GRATO spol. s r. o., IČ 410 33 281, se sídlem v Mariánských Lázních, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem v Praze 5, Janáčkovo nábř. 51/39, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 14. 2. 2012, čj. 181 EC 456/2010-38, za časti Okresního soudu v Ostravě, jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 14. 2. 2012, čj. 181 EC 456/2010-38, uložil žalovanému povinnost zaplatit stěžovatelce částku ve výši 1 008 Kč spolu s úrokem z prodlení (výrok I.), a ve výroku II. vyslovil, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Stěžovatelka napadá ústavní stížností výrok II. tohoto rozsudku; tvrdí, že jím byla porušena její základní práva.

II. Ústavní soud je podle článku 83 Ústavy České republiky soudním orgánem ochrany ústavnosti, není tedy součástí soustavy obecných soudů a není ani povolán k instančnímu přezkumu jejich rozhodnutí. Směřuje-li ústavní stížnost proti rozhodnutí soudu vydanému v soudním řízení, není proto samo o sobě významné, je-li namítána jeho věcná nesprávnost. Pravomoc Ústavního soudu je založena výlučně k přezkumu rozhodnutí z hlediska dodržení ústavněprávních principů, tj. zda v řízení (rozhodnutím v něm vydaným) nebyla dotčena předpisy ústavního pořádku chráněná práva nebo svobody jeho účastníka, zda řízení bylo vedeno v souladu s ústavními principy, a zda je lze jako celek pokládat za spravedlivé.

Stěžovatelka podala k dnešnímu dni již několik stovek ústavních stížností, které se týkaly a týkají otázky výše náhrady nákladů řízení ve věcech, které vedla před obecnými soudy. Tyto ústavní stížnosti stěžovatelky vykazují po právní i věcné stránce shodné rozhodné rysy a byly již Ústavním soudem opakovaně posouzeny. Ústavní soud se ani v nyní předložené věci nemá důvodu odchylovat od svých závěrů, neboť neshledává v úvahách obecného soudu protiústavnost. Pro podrobné odůvodnění lze pro stručnost odkázat na usnesení ze dne 25. ledna 2012,

sp. zn. I. ÚS 44/12

; usnesení ze dne 26. března 2012;

sp. zn. IV. ÚS 985/12

; usnesení

sp. zn. I. ÚS 1498/12

ze dne 16. 5. 2012; usnesení

sp. zn. I. ÚS 1352/12

ze dne 16. 5. 2012; usnesení

sp. zn. I. ÚS 1340/12

ze dne 16. 5. 2012; usnesení

sp. zn. I. ÚS 1461/12

ze dne 16. 5. 2012 a řadu dalších, která všechna jsou stěžovatelce známa.

Ústavní soud dále odkazuje na odůvodnění napadeného rozsudku, v němž se okresní soud řádně vypořádal se vzniklou procesní situací. Okresní soud nepovažoval žádné náklady, které stěžovatelce v tomto řízení vznikly, za účelně vynaložené, neboť proti témuž žalovanému již dvakrát pohledávku z titulu jízd bez platného jízdního dokladu uplatnila. Vzhledem k tomu, že pohledávku uplatněnou v tomto i v předchozím řízení získala na základě stejných smluv o postoupení pohledávek, nic jí nebránilo v tom, aby obě pohledávky uplatnila jednou žalobou, s kterou by byly spojeny jedny náklady. Náklady, které stěžovatelce vznikly v tomto řízení, proto nejsou účelně vynaložené a soud je stěžovatelce nepřiznal. Ústavní soud považuje tuto argumentaci za přiléhavou a z ústavního hlediska nemá, co by jí vytkl. Lze k ní dodat pouze tolik, že postup stěžovatelky, která vůči témuž dlužníku nabyla několik pohledávek a každou přitom uplatňuje samostatnou žalobou, a to zjevně za tím účelem, aby se několikrát obohatila na náhradě nákladů řízení, není ve své podstatě ničím jiným, než zneužitím práva, které explicitně zakazuje § 2 o. s. ř.

Ústavní soud proto z výše uvedených důvodů ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 23. července 2012

Vojen Güttler

předseda senátu