Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 1382/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1382.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding legal costs in formulaic lawsuits.

Geschäftsnummer IV.ÚS 1382/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by CzechDate, s. r. o., against a district court ruling on legal costs. The plaintiff argued that the court's refusal to award full litigation expenses violated principles of equality and legal certainty, claiming the decision relied on a prior precedent without examining specific circumstances. The court rejected this, finding the complaint obviously unfounded because the district court's conclusion was consistent with established jurisprudence regarding 'formulaic lawsuits' where only the paid court fee is deemed reasonable.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if they are obviously unfounded, particularly when the lower court's decision aligns with established precedent regarding the reasonableness of litigation costs in repetitive or formulaic cases.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint formulaic lawsuits legal costs obviously unfounded legal certainty precedent litigation expenses

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky CzechDate, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/18, zastoupené Mgr. Janem Mauricem, advokátem, AK se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/18, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 21. 3. 2012 č. j. 115 Ec 22/2011-38 takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se domáhá zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného rozsudku obecného soudu v její civilní věci s tím, že jím byl porušen princip rovnosti před zákonem garantovaný článkem 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, princip právní jistoty a právo na spravedlivý proces zakotvené v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.

Z ústavní stížnosti a její přílohy zjistil Ústavní soud, že Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 21. 3. 2012 č. j. 115 Ec 22/2011-38 uložil žalovanému povinnost uhradit stěžovatelce jakožto postupníku pohledávky vůči žalovanému částku ve výši 1 014 Kč s prodlením představující jízdné v městské hromadné dopravě a přirážku za jízdu bez jízdního dokladu (výrok I.). Procesně úspěšné stěžovatelce přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč (výrok II.) představující zaplacený soudní poplatek; ostatní stěžovatelkou uplatněné náklady s přihlédnutím k usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 2777/11

nepovažoval za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zástupce stěžovatelky podal více takových typových žalob, jež se liší pouze osobními či časovými údaji.

Obsahem ústavní stížnosti je stěžovatelčin nesouhlas s výrokem rozsudku, kterým soud určil stěžovatelce náhradu nákladů řízení vůči žalované ve výši 300 Kč, namísto uplatněné částky 8 220 Kč. Stěžovatelka má za to, že postupem obecného soudu byl porušen princip právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodování, neboť v jiných skutkově a právně totožných věcech okresní soud stěžovatelce plně vyhověl i v této otázce. Svévoli v rozhodování stěžovatelka shledává ve skutečnosti, že okresní soud odůvodnění svého rozhodnutí založil na odkazu na usnesení Ústavního soudu

sp. zn. IV. ÚS 2777/11

bez jakéhokoli zkoumání konkrétních okolností její věci, které v ústavní stížnosti podrobně popisuje a které dle jejího názoru dokládají účelnost nákladů vynaložených na zastoupení advokátem.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložila k podání ústavní stížnosti oprávněná a advokátem zastoupená stěžovatelka; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Čtvrtý senát Ústavního soudu se již v minulosti po skutkové i právní stránce zcela totožnou argumentací stěžovatelky zabýval, a to např. v usnesení

sp. zn. IV. ÚS 1385/12

ze dne 28. 5. 2012 či usnesení

sp. zn. IV. ÚS 1197/12

ze dne 16. 5. 2012 (dostupná na http://nalus.usoud.cz), přičemž shledal, že závěr okresního soudu vedoucí k nepřiznání uplatněných nákladů řízení je z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelný. Od tohoto hodnocení neměl Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci, proto na citovaná rozhodnutí pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.

Pro úplnost Ústavní soud dodává, že v nálezu

sp. zn. I. ÚS 3923/11

nabídnutá eventualita hodnocení náhradově nákladových rozsudečných výroků ve věcech tzv. "formulářových žalob" je toliko jednou z více možností, pročež - budiž podotknuto zde jen jeho obiter dictum - v mnoha jiných (k nyní projednávané věci připodobnitelných případech) shledal Ústavní soud za ústavně konformní i přiznání náhrady nákladů řízení jen ve výši zaplaceného soudního poplatku.

Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, byla její ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 9. července 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu