Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding legal costs in form letter lawsuits.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by CzechDate, s. r. o., against a district court ruling on legal costs. The complainant argued that the court's refusal to award full litigation expenses violated principles of equality and legal certainty, citing identical cases where she received higher amounts. The court determined the complaint was obviously unfounded because the district court's decision to award only the paid court fee was legally acceptable and consistent with established precedent.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are rejected as obviously unfounded when the lower court's assessment of legal costs in form letter lawsuits is legally sound and consistent with established jurisprudence.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce zpravodaje Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické o ústavní stížnosti stěžovatelky CzechDate, s. r. o., se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/18, zastoupené Mgr. Janem Mauricem, advokátem, AK se sídlem v Praze 4, Nad Spádem 640/18, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Hradci Králové ze dne 9. 1. 2012 č. j. 115 Ec 7/2011-25 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatelka se domáhá zrušení výroku II. v záhlaví uvedeného rozsudku obecného soudu v její civilní věci s tím, že jím byl porušen princip rovnosti před zákonem garantovaný článkem 26 Mezinárodního paktu o občanských a politických právech, princip právní jistoty a právo na spravedlivý proces zakotvené v článku 36 odst. 1 Listiny základních práv a článku 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod.
Z ústavní stížnosti a její přílohy zjistil Ústavní soud, že Okresní soud v Hradci Králové rozsudkem ze dne 9. 1. 2012 č. j. 115 Ec 7/2011-25 uložil žalovanému povinnost uhradit stěžovatelce jakožto postupníku pohledávky vůči žalovanému částku ve výši 1 014 Kč s prodlením představující jízdné v městské hromadné dopravě a přirážku za jízdu bez jízdního dokladu (výrok I.). Procesně úspěšné stěžovatelce přiznal na náhradě nákladů řízení částku ve výši 300 Kč (výrok II.) představující zaplacený soudní poplatek; ostatní stěžovatelkou uplatněné náklady s přihlédnutím k usnesení Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 2777/11
nepovažoval za účelně vynaložené ve smyslu ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť zástupce stěžovatelky podal více takových typových žalob, jež se liší pouze osobními či časovými údaji.
Obsahem ústavní stížnosti je stěžovatelčin nesouhlas s výrokem rozsudku, kterým soud určil stěžovatelce náhradu nákladů řízení vůči žalované ve výši 300 Kč, namísto uplatněné částky 8 220 Kč. Stěžovatelka má za to, že postupem obecného soudu byl porušen princip právní jistoty a předvídatelnosti soudního rozhodování, neboť v jiných skutkově a právně totožných věcech okresní soud stěžovatelce plně vyhověl i v této otázce. Svévoli v rozhodování stěžovatelka shledává ve skutečnosti, že okresní soud odůvodnění svého rozhodnutí založil na odkazu na usnesení Ústavního soudu
sp. zn. IV. ÚS 2777/11
bez jakéhokoli zkoumání konkrétních okolností její věci, které v ústavní stížnosti podrobně popisuje a které dle jejího názoru dokládají účelnost nákladů vynaložených na zastoupení advokátem.
Dříve, než může Ústavní soud přikročit k přezkumu opodstatněnosti či důvodnosti ústavní stížnosti, je povinen zkoumat splnění podmínek její projednatelnosti. V dané věci zjistil Ústavní soud, že formálně bezvadnou a přípustnou ústavní stížnost předložila k podání ústavní stížnosti oprávněná a advokátem zastoupená stěžovatelka; současně jde o návrh, k jehož projednání je Ústavní soud příslušný. Po zvážení okolností předložené věci dospěl však Ústavní soud k závěru, že podaná ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.
Čtvrtý senát Ústavního soudu se již v minulosti po skutkové i právní stránce zcela totožnou argumentací stěžovatelky zabýval, a to např. v usnesení
sp. zn. IV. ÚS 1385/12
ze dne 28. 5. 2012 či usnesení
sp. zn. IV. ÚS 1197/12
ze dne 16. 5. 2012 (dostupná na http://nalus.usoud.cz), přičemž shledal, že závěr okresního soudu vedoucí k nepřiznání uplatněných nákladů řízení je z hlediska ústavněprávního plně akceptovatelný. Od tohoto hodnocení neměl Ústavní soud důvod se odchýlit ani v nyní projednávané věci, proto na citovaná rozhodnutí pro stručnost v plném rozsahu odkazuje.
Pro úplnost Ústavní soud dodává, že v nálezu
sp. zn. I. ÚS 3923/11
nabídnutá eventualita hodnocení náhradově nákladových rozsudečných výroků ve věcech tzv. "formulářových žalob" je toliko jednou z více možností, pročež - budiž podotknuto zde jen jeho obiter dictum - v mnoha jiných (k nyní projednávané věci připodobnitelných případech) shledal Ústavní soud za ústavně konformní i přiznání náhrady nákladů řízení jen ve výši zaplaceného soudního poplatku.
Jelikož Ústavní soud nezjistil nic, co by svědčilo o existenci neoprávněného zásahu do stěžovatelčiných ústavně zaručených práv, byla její ústavní stížnost odmítnuta jako zjevně neopodstatněná dle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 9. července 2012
Vlasta Formánková, v. r.
předsedkyně senátu Ústavního soudu