Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2253/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.2253.12.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed due to failure to meet mandatory lawyer representation requirements under the Constitutional Court Act.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2253/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant against a Supreme Administrative Court decision. The applicant failed to appear with a mandatory lawyer, violating the procedural requirements of the Constitutional Court Act. The court rejected the complaint because the applicant had previously been warned about this necessity in multiple prior cases without success.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be rejected if the applicant fails to comply with the mandatory requirement of legal representation by a lawyer, even if prior warnings were given.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal procedural requirements Constitutional Court Act legal counsel obligation repeated warnings procedural defect

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu
Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 3. 7. 2012 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti stěžovatele JUDr. Z. A., proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 4. 4. 2012 sp. zn. 3 Aps 1/2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 18. 6. 2012, se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví uvedeného rozsudku Nejvyššího správního soudu.

Dříve, než může Ústavní soud přikročit k věcnému přezkumu napadeného rozhodnutí, je povinen zjistit, zda ústavní stížnost splňuje všechny náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Dle ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu fyzické a právnické osoby jako účastníci nebo jako vedlejší účastníci řízení před Ústavním soudem musí být zastoupeny advokátem v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy. Stěžovatel však zastoupen advokátem není.

Stěžovatel se již vícekrát obrátil na Ústavní soud s ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem. Na tento nedostatek byl opakovaně upozorňován s poučením, že jeho neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí podané ústavní stížnosti (srov. např.

sp. zn. I. ÚS 1966/09

,

sp. zn. IV. ÚS 1796/09

a další).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým. Uvedené je ostatně stěžovateli známo i vzhledem k usnesením Ústavního soudu

I. ÚS 3242/09

či

II. ÚS 1536/10

vydaných v jeho věcech.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu

odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 3. července 2012

Michaela Židlická, v. r.

soudce zpravodaj