Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2045/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.2045.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded regarding enforcement of payment order.

Geschäftsnummer III.ÚS 2045/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the applicant's constitutional complaint as obviously unfounded. The applicant claimed violations of fundamental rights due to enforcement proceedings initiated against her property based on a payment order. The court found no violation because the lower courts properly verified the debt and addressed all procedural objections regarding the service of the payment order.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as obviously unfounded when the Constitutional Court finds that the alleged interference with fundamental rights is not substantiated by the facts or law.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint obviously unfounded enforcement proceedings payment order fundamental rights Czech Constitutional Court civil procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 28. června 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky ve věci navrhovatelky E. Š., zastoupené JUDr. Marií Nedvědovou, advokátkou se sídlem Česká Lípa, Sokolská 295, o ústavní stížnosti proti usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem - pobočky Liberec ze dne 27. dubna 2012 č. j. 36 Co 61/ 2012-31 a Okresního soudu v České Lípě ze dne 21. října 2011 č. j. 9 EXE 4805/2011-14, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se cestou ústavní stížnosti domáhala zrušení výše označených rozhodnutí s tím, že se jimi cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 2 odst. 2, čl. 4 odst. 1 až 4 a čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod. Uvedla, že soud I. stupně nařídil pro uspokojení pohledávky oprávněného PROFI CREDIT exekuci na její majetek, a to na základě pravomocného a vykonatelného směnečného platebního rozkazu vydaného 3. 6. 2004 Krajským soudem v Hradci Králové - pobočka v Pardubicích pod č. j. 55 Sm 335/2004-4 ve spojení s usnesením téhož soudu ze dne 22. 5. 2007 č. j. 55 Cm 207/2004-83. Proti uvedenému nařízení exekuce podala odvolání, soud II. stupně však rozhodnutí soudu I. stupně potvrdil, žádnému z účastníků nebylo přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení. Jak v odvolání, tak v ústavní stížnosti uvedla, že oprávněnému uhradila dlužnou částku v celém rozsahu, ten pak po dobu 4 let po ní nic nepožadoval a již z tohoto důvodu nepovažuje za správné přiznání mu úroků z prodlení a také nákladů řízení, jež rozhodně nejsou účelně vynaložené.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, shledán nebyl. Krajský soud v Ústí nad Labem - pobočka v Liberci přezkoumal usnesení soudu I. stupně, jímž byla nařízena exekuce na majetek povinné podle citovaných rozhodnutí, a opodstatněně je potvrdil. V odůvodnění se pak s jejími námitkami týkajícími se doručování směnečného platebního rozkazu, a tedy jeho vykonatelností, vyčerpávajícím způsobem vypořádal. Lze dodat, že před prvostupňovým soudem i soudem odvolacím povinná neprokázala plnění oprávněnému, a to ani v jeho části, správnost v postupu soudu při doručování jeho rozhodnutí odvolací soud odpovídajícím způsobem ve svém usnesení vyložil a tak důvodně rozhodnutí Okresního soudu v České Lípě jako věcně správné podle § 219 občanského soudního řádu potvrdil.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. června 2012

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu