Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 2157/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.2157.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs as a trivial matter of minor legal significance.

Geschäftsnummer I.ÚS 2157/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected a constitutional complaint filed by a company challenging a lower court's decision on litigation costs. The lower court denied reimbursement for court fees and legal representation because the company had already received similar cost awards in previous related proceedings. The Constitutional Court dismissed the complaint, citing its established jurisprudence that disputes over litigation costs are of minor significance and rarely warrant constitutional review.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints concerning litigation costs are inadmissible as they involve matters of minor legal significance and are accessory to the main proceedings.

Schlagwörter

KI-generiert
litigation costs constitutional complaint trivial matter minor legal significance accessory claim court fees legal representation

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].
§ 142 odst. 1 o. s. ř.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
I. ÚS 257/05
Constitutional Court allows constitutional complaint against district court's dismissal of litigation costs due to unfair mechanical assessment of partial success.
I. ÚS 191/06
Constitutional Court allows constitutional complaint, ruling lower courts violated fair trial rights by arbitrarily denying litigation costs.
I. ÚS 1236/07
Constitutional Court annuls lower court ruling on litigation costs due to violation of fair trial rights and lack of moderation authority.
I. ÚS 3923/11
Constitutional Court joins multiple related constitutional complaints into a single proceeding for efficiency.
II. ÚS 2189/09
Constitutional Court allows appeal against district court ruling denying litigation costs due to fair trial violation.
III. ÚS 1378/07
Constitutional Court allows appeal against appellate court's denial of litigation costs without hearing party on § 150 O.S.R. rights.
IV. ÚS 2777/11
Constitutional Court joins multiple identical cost reimbursement complaints into a single proceeding for efficiency.
II. ÚS 3409/10
Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding minor litigation costs and lawyer fees. The court rejects the claim as an inadmissible bagatelní case. The court finds the error non-fundamental and dismisses the complaint. The court emphasizes the principle of minimal interference in lower court jurisdiction. The court notes the positive effects of the decision outweigh the negative. The court cites the Constitution and the Act on the Constitutional Court. The court relies on established case law regarding bagatelní cases. The court concludes the complaint is clearly unfounded. The court issues a final decision without further review. The court states no appeal is possible against this ruling.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 21. června 2012 v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera, soudců Pavla Holländera a Ivany Janů o ústavní stížnosti GRATO spol. s r. o., IČ: 41033281, se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Janáčkovo nábř. 39/51, 150 00 Praha 5, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě sp. zn. 181 EC 459/2010 ze dne 3. dubna 2012, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel svou ústavní stížností napadá, s tvrzením porušení práv zaručovaných články 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, jakož i porušení článku 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu ve výroku o nákladech řízení a v tomto rozsahu se domáhá jeho zrušení.

Napadeným rozhodnutím bylo soudem I. stupně v řízení o žalobě stěžovatele pro zaplacení částky 1 008,- Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, kterážto pohledávka byla stěžovateli postoupena, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Dále soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Tento výrok o nákladech řízení odůvodnil tak, že ve věci samé úspěšný stěžovatel má obecně v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení, zároveň však učinil závěr, že pokud stěžovateli vznikly náklady spojené se zaplacením soudního poplatku a právním zastoupením, nejedná se o náklady účelně vynaložené, a to proto, že stěžovateli již proti témuž žalovanému byly přiznány náklady řízení zahrnující zaplacený soudní poplatek i odměnu za právní zastoupení v dalších řízeních u soudu vedených pod sp. zn. 125 EC 662/2010 a 182 EC 268/2010 pro další pohledávky stejné částky z titulu černé jízdy s tím, že stěžovatel mohl tyto nároky za žalovaným uplatnit jednou žalobou.

Stěžovatel v podrobně zdůvodněné stížnosti i s odkazem na judikaturu Ústavního soudu nákladů řízení se týkající (rozhodnutí

sp. zn. I. ÚS 257/05

,

I. ÚS 191/06

,

I. ÚS 1236/07

,

I. ÚS 3923/11

,

II. ÚS 2189/09

,

III. ÚS 1378/07

) obsáhle oponuje závěru obecného soudu, jehož postup při rozhodování o nákladech řízení považuje za svévolný, jeho rozhodnutí za nespravedlivé, v podstatě nepředvídatelné a nedostatečně zdůvodněné, přičemž rozvádí argumenty podle něj svědčící pro přiznání práva na náhradu nákladů řízení v dané věci.

Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah neshledal. Stěžovatel učinil předmětem své ústavní stížnosti náhradu nákladů uvedeného řízení, vzniklých mu zaplacením soudního poplatku a zastoupením advokátem, jež by s ohledem na novelizovanou vyhlášku č. 484/2000 Sb., jíž se také v ústavní stížnosti dovolává, a sazebník zákona o soudních poplatcích činila částku cca 4 500,- Kč. Aniž by Ústavní soud, který zde také zdůrazňuje svoji roli, shora uvedenou aplikaci podústavního práva obecným soudem hodnotil, připomíná svou judikaturu bagatelních věcí se týkající (např. rozhodnutí

sp. zn. IV. ÚS 2777/11

), z níž mimo jiné plyne, že na malý význam ústavní stížnosti jako důvod zjevné neopodstatněnosti Ústavní soud usuzoval již ze samotné skutečnosti, že její podstatou byl spor o náhradu nákladů řízení (srov. např. usnesení

sp. zn. II. ÚS 3409/10

a v něm citovaná rozhodnutí). Při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), Ústavní soud postupuje nanejvýš zdrženlivě a ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně. Proto byla ústavní stížnost bez přítomnosti účastníků a mimo ústní jednání odmítnuta podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. června 2012

Vojen Güttler

předseda senátu Ústavního soudu