Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 2160/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.2160.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding court costs allocation as clearly unfounded and consistent with precedent.

Geschäftsnummer II.ÚS 2160/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court's decision on litigation costs. The complainant argued that the court incorrectly classified her expenses as unnecessary, violating her right to a fair trial and legal certainty. The court dismissed the complaint as clearly unfounded, citing established jurisprudence that the lower court's reasoning was logical, reviewable, and constitutionally compliant.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu; The Constitutional Court may reject a constitutional complaint as clearly unfounded without a hearing when the contested decision is logically sound, reviewable, and consistent with existing case law.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint litigation costs clearly unfounded legal certainty fair trial rights precedent consistency unjust enrichment

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.
čl. 90 Ústavy
Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného pravomocného rozsudku obecného soudu v části výroku, v níž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, pro porušení čl. 90 Ústavy a čl.
čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.
§ 142 odst. 1 o. s. ř.
§ 137 o. s. ř.
1 a § 137 o. s. ř. aplikoval nesprávně a překročil v rozporu s principem právní jistoty meze předvídatelného rozhodování obecných soudů.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka, soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o. se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 51/39, proti rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 3. 4. 2012 č. j. 133 EC 589/2010-32 v části výroku o nákladech řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení shora uvedeného pravomocného rozsudku obecného soudu v části výroku, v níž bylo rozhodnuto o nákladech řízení, pro porušení čl. 90 Ústavy a čl. 36 odst. 1 a 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod.

Okresní soud v Ostravě v záhlaví označeným rozsudkem vyhověl žalobě stěžovatelky, jíž se proti žalované domáhala zaplacení částky ve výši 1 008 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD. Současně uložil žalované povinnost zaplatit stěžovatelce na náhradě nákladů řízení částku 300 Kč.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vytýká soudu, že o náhradě nákladů řízení rozhodl v rozporu s průběhem řízení i v rozporu s rozhodnutím ve věci. Namítá, že důvodně očekávala, že v případě úspěchu ve sporu jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Soud však náklady posoudil jako neúčelně vynaložené, čímž jí přivodil zjevnou nespravedlnost. Skutečnost, že jí v jiném řízení proti stejné žalované byla přiznána náhrada nákladů řízení, dle jejího mínění nemůže být okolností odůvodňující nepřiznání náhrady nákladů řízení. Je přesvědčena, že soud ustanovení § 142 odst. 1 a § 137 o. s. ř. aplikoval nesprávně a překročil v rozporu s principem právní jistoty meze předvídatelného rozhodování obecných soudů. Jeho postup označuje za svévolný a rozhodnutí považuje za nedostatečně odůvodněné a neodůvodněně zvýhodňující jednu stranu sporu. Na podporu svých tvrzení pak odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, především na nález ze dne 23. 3. 2012

sp. zn. I. ÚS 3923/11

, a poukazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008 sp. zn. Cpjn 201/2008.

Argumentačně shodnými ústavními stížnostmi stěžovatelky týkajícími se téže právní problematiky se Ústavní soud ve svých senátech již opakovaně zabýval a rozhodl o nich tak, že je jako zjevně neopodstatněné usneseními odmítl (např.

sp. zn. II. ÚS 1266/12

,

I. ÚS 1340/12

,

III. ÚS 1462/12

). Ani v posuzované věci, kdy napadený výrok je logickým, přezkoumatelným a ústavně konformním způsobem odůvodněn, nemá Ústavní soud důvodu se od této judikatury odchylovat a na závěry z ní plynoucí, jež jsou stěžovatelce známy, proto pro stručnost plně odkazuje.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 26. června 2012

Stanislav Balík

předseda senátu