Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 1982/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.1982.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal as clearly unfounded due to missed statute of limitations for lease termination invalidity claim.

Geschäftsnummer II.ÚS 1982/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a tenant against lower court rulings that denied her claim for lease termination invalidity. The tenant argued she missed the filing deadline because the landlord's notice was received later than the court determined, yet the courts correctly applied the statute of limitations. The Court found no violation of fundamental rights because the lower courts properly assessed evidence and ruled that the missed deadline precluded any examination of the notice's validity.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is clearly unfounded and must be rejected if the Constitutional Court finds that the applicant's claim of a violation of fundamental rights is not substantiated by the facts or law.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint statute of limitations lease termination missed deadline clearly unfounded fundamental rights civil procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 212 občanského soudního řádu
§ 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu
stupně v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu a opodstatněně jej jako věcně správný potvrdil.
§ 711 odst. 3 občanského zákona

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 13. června 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jiřího Nykodýma, soudců Pavla Holländera a Dagmar Lastovecké ve věci Mgr. H. T., zastoupené Mgr. Evou Kocmanovou, advokátkou se sídlem v Brně, Soukenická 2, o ústavní stížnosti proti rozsudkům Městského soudu v Praze ze dne 29. února 2012 č. j. 13 Co 561/2011-93 a Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 29. září 2011 č. j. 5 C 72/2011-58, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše citovaných rozsudků, jimiž nebylo vyhověno její žalobě o určení neplatnosti výpovědi nájmu označeného bytu, a uvedla, že se rozhodnutími cítí dotčena v právech zakotvených v čl. 2, čl. 12 a čl. 36 Listiny základních práv a svobod. Soud I. stupně zamítl žalobu, prostřednictvím níž brojila proti výpovědi podané vlastníkem nemovitosti, ve které byla uživatelkou bytu, a učinil tak s poukazem na její opožděnost, když dle jejího přesvědčení nesprávně určil okamžik doručení výpovědi a tedy i počátek běhu lhůty k podání samotné žaloby k soudu. Podle jejího přesvědčení - jestliže výpověď vlastníka nemovitosti (pronajímatele) ve skutečnosti obdržela až 27. 12. 2010, byla její žaloba dnem 24. 2. 2011 podána ve lhůtě k tomu stanovené. Proti rozhodnutí soudu I. stupně se odvolala, Městský soud v Praze však rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 potvrdil.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozsudků zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Městský soud v Praze přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s § 212 a § 212a odst. 1 a 5 občanského soudního řádu a opodstatněně jej jako věcně správný potvrdil. V odůvodnění svého rozhodnutí se vypořádal se všemi námitkami žalobkyně brojícími proti závěrům soudu o počátku běhu a dne skončení lhůty k podání žaloby na zjištění neplatnosti výpovědi nájmu bytu a s poukazem na správná hodnocení důkazů o způsobu a dni doručení předmětné výpovědi, dle toho pak na správná konstatování data konce lhůty k podání žaloby, na obsah § 711 odst. 3 občanského zákona, jakož i na judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, důvodně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo, když také shodně se soudem I. stupně konstatoval, že pro zmeškání lhůty k podání žaloby se již nebylo možno zabývat tím, zda označená výpověď byla dána žalobkyni platně či nikoliv. Na vyčerpávající odůvodnění rozsudku lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 13. června 2012

Jiří Nykodým

předseda senátu Ústavního soudu