Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 1827/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1827.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses repeated constitutional complaint due to failure to meet mandatory lawyer representation requirement.

Geschäftsnummer IV.ÚS 1827/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint, noting she had previously filed similar claims without legal counsel. The Court emphasized that mandatory lawyer representation is a strict procedural prerequisite for such petitions. Consequently, the Court deemed further warnings ineffective and formally dismissed the request without examining the merits.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: If a party repeatedly files constitutional complaints without mandatory lawyer representation, the Constitutional Court may dismiss the request as futile rather than issuing further warnings.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint dismissal repeated procedural violations futility of warnings Constitutional Court procedure

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů).
§ 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Není-li splněna podmínka povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem a při sepisu ústavní stížnosti advokátem, vyzývá (zpravidla) Ústavní soud stěžovatele podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu k odstranění této vady v určené lhůtě.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Miloslavem Výborným o návrhu společnosti TEMPLUM - společenské hry, s. r. o., sídlem Radlická 49, Praha 5, právně nezastoupené, proti usnesení Nejvyššího správního soudu ze dne 9.11.2011, č.j. 1 As 130/2011-30, a proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 30.3.2011, č.j. 9 A 41/2011-10 takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka napadla podanou ústavní stížností v záhlaví uvedená usnesení Nejvyššího správního soudu a Městského soudu v Praze s tvrzením, že postupem orgánů veřejné moci bylo zasaženo do jí ústavně zaručených základních práv a svobod; současně upozornila, že stížnost hodlá dále doplňovat, k čemuž požadovala poskytnutí adekvátních lhůt. Uvedená rozhodnutí napadla stěžovatelka již 16. 2. 2012; tehdy byla její ústavní stížnost odmítnuta usnesením ze dne 13. 3. 2012

sp. zn. I. ÚS 545/12

.

Shodně jako v předchozím řízení Ústavní soud konstatuje, že stěžovatelka se v minulém období opakovaně se svými návrhy obracela na tento orgán ochrany ústavnosti, evidentně však ignorujíc jeden z předepsaných předpokladů nutných k projednání ústavní stížnosti - povinné zastoupení advokátem (srov. § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů). V řízeních o těchto návrzích byla opakovaně poučena o této podmínce řízení, jakož i o postupu vedoucímu k jejímu naplnění, stejně jako o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti.

Není-li splněna podmínka povinného zastoupení v řízení před Ústavním soudem a při sepisu ústavní stížnosti advokátem, vyzývá (zpravidla) Ústavní soud stěžovatele podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu k odstranění této vady v určené lhůtě. Smyslem této výzvy a určení lhůty k odstranění vad podání je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách projednání věci Ústavním soudem. Z toho vyplývá, že pokud stěžovateli byly v předchozích řízeních poskytnuté takové informace, jež byly objektivně způsobilé zprostředkovat poučení, že se na Ústavní soud s ústavní stížností nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, jeví se setrvání požadavku na dalším poučení pro konkrétní řízení neefektivní a formalistické. Toto stanovisko Ústavního soudu je stěžovatelce známé z předchozích rozhodnutí o jejích návrzích.

Za dané situace, v níž lze považovat za zcela neúčelné, aby Ústavní soud stěžovatelku opětovně vyzýval k odstranění vad podání, Ústavní soud za přiměřeného použití § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu projednávaný návrh soudcem zpravodajem odmítl, a to aniž by považoval za potřebné zabývat se včasností stěžovatelčina podání či vyčkávat případného odstranění vad návrhu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. května 2012

Miloslav Výborný, v. r.

soudce zpravodaj