Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 872/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.872.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses taxpayer's appeal claiming administrative bodies violated property rights by denying tax deductions.

Geschäftsnummer II.ÚS 872/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Goldfein CZ, s. r. o., against the Supreme Administrative Court's decision. The taxpayer argued that administrative bodies incorrectly denied tax-deductible expenses for 2007, claiming they met the burden of proof and that the tax authority should have disproven their doubts rather than requesting further evidence. The court rejected this argument, noting the complaint was identical to a previously dismissed case regarding 2005 expenses and found the taxpayer's claims to be obviously unfounded.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 34, § 72, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The Constitutional Court dismisses a constitutional complaint as obviously unfounded when the taxpayer fails to substantiate their claim that administrative bodies violated constitutional rights regarding tax deductions, particularly when the same arguments were rejected in an identical prior proceeding.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal tax deduction burden of proof property rights violation claim administrative tax procedure identical prior proceeding

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 34, § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 31 odst. 8 a 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Ve světle řečeného tak Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy Stanislava Balíka, soudkyně Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma ve věci ústavní stížnosti Goldfein CZ, s. r. o., se sídlem Na Ležánkách 1642, 530 03 Pardubice, zastoupené Mgr. Hedvikou Hartmanovou, advokátkou se sídlem Ovocný trh 1096/8, 110 00 Praha 1, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu, č. j. 8 Afs 39/2011-109 ze dne 28. prosince 2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností, která byla podána řádně a včas (§ 34, § 72 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví uvedeného soudního rozhodnutí, jímž mělo dojít k porušení ustanovení čl. 36 a násl. Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a právo vlastnit majetek ve smyslu čl. 11 Listiny.

V ústavní stížnosti stěžovatelka Nejvyššímu správnímu soudu vytkla, že akceptoval postup správních orgánů, které neuznaly některé její daňově uznatelné náklady za rok 2007. Závěr správních orgánů i správních soudů, podle něhož při prokazování daňově uznatelných nákladů neunesla důkazní břemeno, považuje stěžovatelka za zcela rozporný se zjištěným skutkovým stavem. Stěžovatelka dle svého názoru důkazní břemeno unesla, a pakliže měl správce daně o jí tvrzených a dokazovaných skutečnostech pochybnosti, měl tuto svou domněnku prokázat sám (ve smyslu ustanovení § 31 odst. 8 a 9 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů) a nikoliv požadovat další důkazy po stěžovatelce.

Na závěr své ústavní stížnosti stěžovatelka navrhla, aby Ústavní soud dotčené rozhodnutí Nejvyššího správního soudu zrušil.

Ústavní soud zvážil argumentaci stěžovatelky i obsah naříkaného soudního aktu a dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Ústavní soud je na tomto místě nucen konstatovat, že bližší obsah ústavní stížnosti, napadeného rozhodnutí, jakož i průběh soudního řízení před správními soudy (a předtím před finančními orgány) netřeba podrobněji rekapitulovat, neboť jak rozporované rozhodnutí, tak i průběh procesu jsou účastníkům řízení známy, a to zvláště s ohledem na identický spor vedený u Ústavního soudu pod

sp. zn. IV. ÚS 870/12

, v němž stěžovatelka naříkala zcela stejný postup správních orgánů i správních soudů, když jedinou odlišností je časové období, za které správní orgány (a posléze i správní soudy) neuznaly některé její daňově uznatelné náklady. Ve výše uvedeném řízení se jednalo o rok 2005, v nyní projednávané věci jde o daňově uznatelné náklady za rok 2007. Ústavní soud se s argumentací stěžovatelky, která je shodná i v nyní projednávané věci, neztotožnil a její návrh na zrušení příslušného rozhodnutí kasačního soudu ve svém usnesení ze dne 2. května 2012 odmítl jako zjevně neopodstatněný. Ústavní soud nemá důvod se od svých závěrů vyslovených v tomto usnesení jakkoli odchylovat ani zde, a proto na ně zcela odkazuje.

Ve světle řečeného tak Ústavnímu soudu nezbylo, než aby ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl jako zjevně neopodstatněnou.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 17. května 2012

Stanislav Balík, v. r.

předseda senátu