Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 1570/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.1570.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding partial litigation cost award.

Geschäftsnummer I.ÚS 1570/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r.o. against the district court's partial award of litigation costs. The complainant argued that the court's decision to limit costs to the court fee was insufficiently reasoned and violated their rights, citing complex legal precedents. The court found the complaint clearly unfounded because the lower court adequately addressed the issue by considering the complainant's business nature and the simplicity of the dispute.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints regarding partial awards of litigation costs are rejected as clearly unfounded unless the lower court violated the right to a fair process through extreme arbitrariness.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint litigation costs clearly unfounded partial award Czech Constitutional Court litigation expenses procedural fairness

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedy senátu Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně o ústavní stížnosti stěžovatele GRATO spol. s r. o., se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupeného Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou AK se sídlem Janáčkovo nábřeží 39/51, Praha 5, proti "části výroku o nákladech řízení" rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 9. 2. 2012 č. j. 184 EC 548/2009-49, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatel ústavní stížností napadá, s tvrzením o porušení svých základních práv zaručených zejména článkem 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), článkem 90 Ústavy, v záhlaví označené rozhodnutí obecného soudu, a to v jeho výroku o nákladech řízení.

Napadeným rozsudkem rozhodl Okresní soud v Ostravě v řízení o žalobě stěžovatele - právního nástupce Dopravního podniku Ostrava, a. s. - pro zaplacení částky 1 008 Kč s přísl., představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, tak, že žalovaná je povinna žalovanou částku s příslušenstvím stěžovateli zaplatit. Náhradu nákladů řízení stěžovateli - jako procesně úspěšnému žalobci - přiznal, leč toliko ve výši 300 Kč, představující náklady na zaplacený soudní poplatek. Podle přesvědčení soudu nelze totiž žádné náklady, jež účastníku vzniknou při zneužívání práva na právní pomoc v řízení před soudem, považovat za účelně vynaložené ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť v právě projednávané jde o typově jednoduchý spor a úkony v něm činěné nevyžadují pomoc osoby s právnickým vzděláním.

V podrobně odůvodněné ústavní stížnosti, dovolávaje se soudní judikatury, z níž je citováno i rozhodnutí Ústavního soudu, stěžovatel obsáhle oponuje závěrům obecného soudu; jeho rozhodnutí považuje mj. za nedostatečně odůvodněné a uvádí řadu argumentů, podle něj svědčících zejména názoru, že náhrada nákladů řízení mu měla být přiznána v jím požadovaném rozsahu.

Senát Ústavního soudu mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu")].

Jak plyne z rozhodovací praxe Ústavního soudu, při posuzování problematiky nákladů řízení, tj. problematiky ve vztahu k předmětu řízení před obecnými soudy jednoznačně podružné (a k meritu věci akcesorické), postupuje nanejvýš zdrženlivě; ke zrušení napadeného výroku o nákladech řízení se uchyluje pouze výjimečně, například pokud zjistí, že došlo k porušení práva na spravedlivý proces extrémním způsobem, tj. ke svévoli, nebo že bylo v tom rámci zasaženo i jiné základní právo (kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 259/05

,

I. ÚS 351/05

,

II. ÚS 549/06

,

I. ÚS 1056/07

,

III. ÚS 1817/07

,

I. ÚS 1030/08

,

II. ÚS 622/10

a další).

V posuzovaném případě Ústavní soud důvod pro svůj zásah nezjistil. Obecný soud se danou věcí, a to i při rozhodování o nákladech řízení, dostatečně zabýval. Rozvedl důvody - zejména poukazem na předmět činnosti stěžovatele - pro které stěžovateli náhradu nákladů přiznal jen částečně. Je nutno v této souvislosti poznamenat, že právě projednávaná ústavní stížnost je typově podobná i rozsáhlé judikatuře Ústavního soudu ve věci společností Bazcom, a. s. (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne 11. 1. 2012,

sp. zn. I. ÚS 3679/11

), kde Ústavní soud svoje postoje k tomuto typu sporů vyjádřil opakovaně a náležitě.

Za tohoto stavu byla ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, odmítnuta jako návrh zjevně neopodstatněný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 15. května 2012

JUDr. Vojen Güttler

předseda senátu