Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 1607/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.1607.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding lawyer liability for damages due to lack of causation. The court finds no violation of fundamental rights. The complaint is rejected as obviously unfounded. The court upholds the lower courts' decision. The lawyer's actions did not cause the claimed damages. The client failed to prove the necessary causal link. The court applies the standard of review for constitutional complaints. The decision is final and binding. The client has no further legal remedies. The court emphasizes the importance of evidence. The court notes the procedural history. The court concludes the complaint is meritless. The court dismisses the request for relief. The court affirms the lower court's ruling. The court rejects the constitutional argument. The court finds no error in the proceedings. The court upholds the existing legal order. The court maintains the status quo. The court ends the legal dispute. The court closes the case file. The court issues the final judgment. The court delivers the verdict today.

Geschäftsnummer IV.ÚS 1607/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint as obviously unfounded. The applicant claimed a violation of fundamental rights due to alleged damages caused by a lawyer's failure to warn her about risks in a lawsuit. The lower courts found no causal link between the lawyer's conduct and the financial loss, rejecting the claim. The court rejected the complaint because the applicant failed to demonstrate that her rights were violated by the lower courts' findings.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is rejected as obviously unfounded if the court finds no interference with fundamental rights or if the lower courts' decisions are based on correct facts and law without error.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint lawyer liability causal link fundamental rights obviously unfounded civil procedure damages claim

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
§ 24 zákona č. 85/1996 Sb.
Nejvyšší soud s poukazem na svou judikaturu vztahující se k odpovědnosti advokáta za vznik škody způsobené jeho klientovi v souvislosti s výkonem advokacie, na § 24 zákona č. 85/1996 Sb., § 135 odst.
§ 135 odst. 2 občanského soudního řádu
85/1996 Sb., § 135 odst. 2 občanského soudního řádu, na rozhodnutí a závěry odvolacího soudu, který (shodně jako soud I.
§ 237 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu
§ 243b odst. 5 věta první občanského soudního řádu
c) a § 243b odst. 5 věta první občanského soudního řádu, opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo.
§ 212 a § 212a občanského soudního řádu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 17. května 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické ve věci navrhovatelky H. J., zastoupené Mgr. Jitkou Otmarovou, advokátkou se sídlem Praha 1, V Jámě 699/1, o ústavní stížnosti proti usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 8. února 2012 č. j. 25 Cdo 2739/2011-141, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 29. dubna 2010 č. j. 70 Co 167/2010-92 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 4. listopadu 2009 č. j. 41 C 307/2008-56, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka, která podala ústavní stížnost proti výše označeným rozhodnutím, odůvodnila svůj návrh tím, že se jimi cítí dotčena v právech zakotvených v čl. 37 odst. 2 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Uvedla, že se domáhala zaplacení částky 53 000 Kč, kterou považuje za škodu, způsobenou jí žalovaným advokátem porušením povinností při právním zastupování - jako její zástupce ji dostatečně nepoučil o možných rizicích spojených se žalobou, zejména pak o důsledcích vyplývajících z částečného zpětvzetí žaloby o náhradu škody ve výši 2 784 185 Kč s příslušenstvím, kterou podala proti České republice dne 17. 2. 2005 u Obvodního soudu pro Prahu 2 (věc vedena pod sp. zn. 19 C 114/2006). V důsledku nesprávného poučení tak souhlasila dle svého přesvědčení pod psychickým nátlakem s částečným zpětvzetím žaloby, a to o 1 323 460 Kč, když v této částce bylo zahrnuto mj. i 53 000 Kč, představujících nárok vůči ní ze strany směnečného věřitele, z jehož strany však šlo o směnečný podvod. Proto částku 53 000 Kč uplatnila žalobou u Obvodního soudu pro Prahu 2, který ji zamítl, soud II. stupně rozsudek potvrdil, dovolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze Nejvyšší soud odmítl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Lze ji podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje, když takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení. Byl-li mimořádný opravný prostředek orgánem, který o něm rozhoduje, odmítnut jako nepřípustný z důvodů závisejících na jeho uvážení, lze podat ústavní stížnost proti předchozímu rozhodnutí o procesním prostředku k ochraně práva, které bylo mimořádným opravným prostředkem napadeno, ve lhůtě 60 dnů od doručení takového rozhodnutí o mimořádném opravném prostředku. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), odst. 3 a 4, § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu stížností napadených rozhodnutí zásah do práv, kterých se stěžovatelka v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Nejvyšší soud s poukazem na svou judikaturu vztahující se k odpovědnosti advokáta za vznik škody způsobené jeho klientovi v souvislosti s výkonem advokacie, na § 24 zákona č. 85/1996 Sb., § 135 odst. 2 občanského soudního řádu, na rozhodnutí a závěry odvolacího soudu, který (shodně jako soud I. stupně) neshledal příčinnou souvislost mezi postupem žalovaného při výkonu advokacie a tvrzeným vznikem škody, jakož i na § 237 odst. 1 písm. c) a § 243b odst. 5 věta první občanského soudního řádu, opodstatněně rozhodl tak, jak v jeho výroku obsaženo. Lze dodat, že odvolací soud, který přezkoumal rozsudek soudu I. stupně v souladu s § 212 a s § 212a občanského soudního řádu, své rozhodnutí, s odkazem na soudem správně zjištěný skutkový stav a z toho učiněné právní závěry, vyčerpávajícím způsobem odůvodnil, a proto i na obsah tohoto odůvodnění lze v dalším odkázat.

Pro výše uvedené byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 17. května 2012

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu