Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 1639/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.1639.12.1 KI-generiert

I.ÚS 1639/12 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer I.ÚS 1639/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, takto: Ústavnímu soudu byl dne 3. 5. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, č. j. 15 Co 83/2012-70 ze dne 30. 1. 2012; jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým nebylo vyhověno stěžovateli k návrhu, aby soud shledal doručení usnesení č. j. 22 Nc 1708/2012-23 ze dne 15. 11. 2010 jako neúčinné.

Legislator-Regeste

KI-generiert

I.ÚS 1639/12 · Ústavní soud České republiky: Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Pavlem Rychetským mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků o ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., bez právního zastoupení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byl dne 3. 5. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích - pobočka v Táboře, č. j. 15 Co 83/2012-70 ze dne 30. 1. 2012; jím bylo potvrzeno usnesení soudu prvního stupně, kterým nebylo vyhověno stěžovateli k návrhu, aby soud shledal doručení usnesení č. j. 22 Nc 1708/2012-23 ze dne 15. 11. 2010 jako neúčinné.

Návrh trpěl závažnou formální vadou, která zároveň znemožňovala jakékoli hmotněprávní posouzení; nebyla naplněna podmínka podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (stěžovatel musí být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem).

Jak přitom vyplývá z desítek řízení o návrzích, jež stěžovatel v minulosti podal (od roku 2009 jde o téměř 200 podání), takovýto postup zvolil navzdory tomu, že byl opakovaně poučen o této podmínce řízení, resp. o tom, jaké náležitosti vyžaduje zákon pro podání řádné ústavní stížnosti (srov. např. řízení ve věci návrhu stěžovatele

sp. zn. I. ÚS 257/09

,

IV. ÚS 424/09

,

II. ÚS 289/11

,

I. ÚS 783/12

).

Ústavní soud konstatuje, že v řízení o ústavních stížnostech není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a stále stejného poučení postupem neefektivním a formalistickým.

Ústavní soud proto z důvodu nenaplnění podmínky povinného právního zastoupení advokátem návrh mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 14. května 2012

Pavel Rychetský

soudce zpravodaj