Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 931/12 ECLI:CZ:US:2012:3.US.931.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint regarding denial of legal costs in a minor transport fare dispute case.

Geschäftsnummer III.ÚS 931/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling that denied legal costs in a minor transport fare dispute. The complainant argued the court failed to award costs for legal representation, claiming this violated her fundamental rights, while the court found the lower court's reasoning sufficient and consistent with the principle of success in litigation. The court decided the complaint was unfounded because the district court properly applied the principle of success and did not commit a qualified error warranting constitutional review.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu § 43 odst. 2 písm. a); Ústava ČR čl. 81, 82, 83; Ústavní stížnost v bagatelních věcech je vyloučena, pokud obecný soud dodržel zásadu úspěchu ve věci a odůvodnil výjimku z pravidla náhrady nákladů.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal legal costs principle of success minor civil litigation fundamental rights protection bagatelní věc exception judicial independence constitutional review scope

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl.
čl. 90 Ústavy ČR
2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 90 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví usnesení označeného výroku.
čl. 83 Ústavy ČR
§ 142 odst. 1 o. s. ř.
Soudy i v řízení o peněžitém plnění do 10 000,- Kč při rozhodování náhrad nákladů řízení musí ctít zásadu úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.).
§ 151 odst. 2 o. s. ř.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 12. dubna 2012 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Jana Musila (soudce zpravodaje) a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy ve věci ústavní stížnosti společnosti GRATO spol. s r. o. se sídlem Palackého 796/57a, 353 01 Mariánské Lázně, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou společnosti Sládek & Partners, advokátní kancelář, v. o. s., se sídlem Janáčkovo nábřeží 51/39, 150 00 Praha 5, proti výroku II rozsudku Okresního soudu v Ostravě ze dne 12. ledna 2012 č. j. 134 EC 280/2010-34, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. V ústavní stížnosti, podané podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka, s odkazem na porušení jejího práva podle čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina") a čl. 90 Ústavy ČR, domáhá zrušení v záhlaví usnesení označeného výroku.

Ústavní soud zjistil, že Okresní soud v Ostravě rozsudkem ze dne 12. 1. 2012 č. j. 134 EC 280/2010-34 uložil žalovanému V. J. (dále jen "žalovaný") zaplatit stěžovatelce částku 1 008,- Kč spolu se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I) a na náhradu nákladů řízení částku 300,- Kč (výrok II) s odůvodněním, že žalovaný cestoval dne 7. 9. 2005 dopravním prostředkem Dopravního podniku Ostrava a. s. bez platného jízdního dokladu. Při provedené kontrole žalovaný podepsal Dohodu s cestujícím, kterou se zavázal zaplatit jízdné ve výši 8,- Kč a přirážku ve výši 1 000,- Kč ve stanovené lhůtě. Tato pohledávka byla postoupena Dopravním podnikem Ostrava a. s. na základě smlouvy o postoupení pohledávek společnosti Freedom Investment s. r. o., přičemž ta ji stejným způsobem postoupila stěžovatelce.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti namítá, že soud jí měl přiznat rovněž náklady vynaložené na právní pomoc při hájení jejích procesních práv. Pokud tak Okresní soud v Ostravě neučinil, dopustil se porušení jejích ústavně zaručených základních práv a svobod. Odůvodnění napadené části výroku předmětného rozsudku považuje stěžovatelka za "nepostačující" a bez uvedení odkazu na jakékoliv zákonné ustanovení za "nesprávné".

II. Ústavní soud po zvážení námitek stěžovatelky a napadeného rozhodnutí a zejména v souvislosti se všemi okolnostmi projednávané věci dospěl k závěru, že ústavní stížnost není opodstatněná.

Ústavní soud především připomíná, že jeho úkolem je ochrana ústavnosti (čl. 83 Ústavy). Ústavní soud není další instancí v systému všeobecného soudnictví, není soudem obecným soudům nadřízeným a jak již dříve uvedl ve své judikatuře, postup v občanském soudním řízení, zjišťování a hodnocení skutkového stavu, i výklad jiných než ústavních předpisů, jakož i jejich aplikace při řešení konkrétních případů, jsou záležitostí obecných soudů.

Z odůvodnění napadeného rozhodnutí vyplývá, že Okresní soud v Ostravě se otázkou náhrady nákladů řízení velmi podrobně zabýval a jeho vydané rozhodnutí je logickým, přezkoumatelným a ústavně konformním způsobem odůvodněno, a to zcela v souladu s judikaturou Ústavního soudu, dostupnou na internetových stránkách http://nalus.usoud.cz (srov. např. usnesení ve věci stěžovatelky vydaná dne 25. ledna 2012

sp. zn. I. ÚS 44/12

, dne 18. dubna 2011

sp. zn. I. ÚS 1047/11

a další).

Soudy i v řízení o peněžitém plnění do 10 000,- Kč při rozhodování náhrad nákladů řízení musí ctít zásadu úspěchu ve věci (§ 142 odst. 1 o. s. ř.). Jestliže byl žalobce ve sporu zcela úspěšný, má zpravidla právo na náhradu nákladů řízení; to však neznamená, že soud o jejich náhradě rozhodne "mechanicky": naopak musí zvažovat, zda v dané věci existují další rozhodující okolnosti, které mají podstatný vliv na přiznání či nepřiznání náhrady účelně vynaložených nákladů, resp. jakého z možných způsobů jejího určení využije (viz ustanovení § 151 odst. 2 část věty před středníkem a z něj výjimka uvedená v části věty za středníkem).

Zvolí-li obecné soudy při rozhodování o náhradě nákladů řízení výjimečný postup, pro který mají zákonnou oporu, při němž však stále vycházejí ze zásady úspěchu ve věci, a použití zákonné výjimky též dostatečně odůvodní, pak jim z hlediska ochrany ústavnosti nelze nic vytknout.

Již ve své dřívější rozhodovací praxi dal Ústavní soud najevo, že v případech tzv. bagatelních věcí je ústavní stížnost v podstatě vyloučena s výjimkou zcela extrémních pochybení obecného soudu přivozujících zřetelný zásah do základních práv stěžovatelů. Zde je rovněž nutno opakovaně připomenout, že při posuzování problematiky náhrady nákladů řízení postupuje Ústavní soud velmi zdrženlivě a výrok o náhradě nákladů řízení ruší pouze výjimečně. V posuzované věci Ústavní soud žádné kvalifikované pochybení, jež by s ohledem na výše uvedené bylo způsobilé zapříčinit porušení práv stěžovatelky, neshledal.

Podle názoru Ústavního soudu právní závěry učiněné ve věci okresním soudem jsou výrazem jeho nezávislého rozhodování (čl. 81 a čl. 82 Ústavy) a nejsou v extrémním nesouladu s principy spravedlnosti. K porušení základních práv stěžovatelky, zaručených ústavním pořádkem České republiky, nedošlo.

Ústavnímu soudu proto nezbylo, než ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2012

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu