Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 362/12 ECLI:CZ:US:2012:2.US.362.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming procedural error in litigation costs award based on prior precedent.

Geschäftsnummer II.ÚS 362/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by GRATO spol. s r. o. against a district court ruling on litigation costs. The complainant argued that the court's application of the costs statute violated legal certainty because she had fully won the main case. The court dismissed the appeal, citing a binding precedent that deemed identical complaints regarding this specific legal issue previously found unfounded.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; If a constitutional complaint relies on arguments already adjudicated and rejected by the Constitutional Court in a prior decision on identical legal issues, it is deemed manifestly unfounded and must be dismissed.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court manifestly unfounded legal certainty binding precedent litigation costs procedural error repeated complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
shora uvedeného pravomocného rozsudku obecného soudu pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy senátu Stanislava Balíka, soudkyně zpravodajky Dagmar Lastovecké a soudce Jiřího Nykodýma o ústavní stížnosti stěžovatelky GRATO spol. s r. o. se sídlem Mariánské Lázně, Palackého 796/57a, zastoupené Mgr. Ivanou Sládkovou, advokátkou se sídlem Praha 5, Janáčkovo nábř. 51/39, proti výroku II. rozsudku Okresního soudu v Liberci ze dne 14. 11. 2011 č. j. 12 EC 355/2010-34, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Včas podanou ústavní stížností se stěžovatelka domáhá zrušení výroku II. shora uvedeného pravomocného rozsudku obecného soudu pro porušení čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod.

Okresní soud v Liberci výrokem I. v záhlaví označeného rozsudku vyhověl žalobě stěžovatelky, jíž se proti žalovanému domáhala zaplacení částky ve výši 1 008 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazení jízdného a přirážky k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu v dopravním prostředku MHD. Napadeným výrokem II. stěžovatelce přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 3 420 Kč.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti vytýká soudu, že při rozhodování o nákladech řízení aplikoval ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř. Vzhledem k tomu, že měla plný úspěch ve věci, totiž důvodně očekávala v souladu s ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., že jí bude přiznána náhrada nákladů řízení v plném rozsahu. Soud tak o náhradě nákladů řízení rozhodl v rozporu s jeho průběhem i s rozhodnutím ve věci a stěžovatelku před vynesením rozhodnutí ani neupozornil, že zvažuje aplikaci § 151 odst. 2 o. s. ř. Je proto přesvědčena, že aplikace citovaného ustanovení překročila v rozporu s principem právní jistoty meze předvídatelného rozhodování obecných soudů a nebyla dostatečně odůvodněná. V tomto směru argumentuje judikaturou obecných soudů, zejména pak poukazuje na stanovisko Nejvyššího soudu ze dne 15. 10. 2008 sp. zn. Cpjn 201/2008.

Ve své rozhodovací praxi Ústavní soud opakovaně konstatuje, že ústavní stížnost je ve smyslu § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu zjevně neopodstatněná také v případě, kdy jí předestřené shodné tvrzení o porušení základního práva a svobody bylo již dříve Ústavním soudem posouzeno, a z něj vycházející ústavní stížnost jím byla shledána nedůvodnou.

Argumentačně obdobnými ústavními stížnostmi týkajícími se shodné právní problematiky se Ústavní soud podrobně zabýval v zamítavém nálezu ze dne 29. 3. 2012 vedeném pod

sp. zn. I. ÚS 3923/11

, jímž je jeho senát posuzující nynější věc vázán. Závěry v něm vyslovené se proto uplatní i v daném případě a napadený výrok nelze považovat za protiústavní. Ústavní soud tedy na odůvodnění citovaného nálezu pouze odkazuje.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu jako návrh zjevně neopodstatněný odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 12. dubna 2012

Stanislav Balík

předseda senátu