Constitutional complaint dismissed due to failure to comply with mandatory attorney representation requirement.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint because the petitioner failed to comply with the mandatory requirement to be represented by an attorney. The petitioner argued that a pending administrative lawsuit regarding a minor compensation claim would resolve the issue of legal representation, but the court rejected this as the underlying dispute was too trivial to warrant constitutional review. Consequently, the court ruled that the procedural defect could not be cured and the complaint was inadmissible.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to comply with the mandatory requirement to be represented by an attorney, and this defect cannot be remedied within the prescribed time limit.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 13. března 2012 soudcem zpravodajem Michaelou Židlickou, v právní věci stěžovatele P. Č., o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 8 Co 1648/2011-11 ze dne 27. 9. 2011, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
Dne 10. 1. 2012 obdržel Ústavní soud návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení usnesení Krajského soudu v Českých Budějovicích č. j. 8 Co 1648/2011-11 ze dne 27. 9. 2011.
Dříve než se Ústavní soud mohl zabývat věcnou stránkou ústavní stížnosti, byl povinen zkoumat, zda návrh splňoval veškeré formální a obsahové náležitosti vyžadované zákonem o Ústavním soudu, přičemž shledal, že tomu tak nebylo, neboť stěžovatel nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, jež ukládá fyzickým a právnickým osobám povinnost být v řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem. Na existenci této vady byl stěžovatel upozorněn přípisem ze dne 31. 1. 2012, jímž mu současně byla stanovena lhůta pro její odstranění v délce 30 dnů, počínající dnem doručení výzvy. Stěžovatel na výzvu Ústavního soudu reagoval návrhem na přerušení řízení s odůvodněním, že podal správní žalobu proti rozhodnutí, které "způsobilo odmítnutí právní služby advokátem bez právního důvodu" a že by tedy mělo být vyčkáno výsledku tohoto řízení, neboť stěžovatel jinak sám není schopen si právní zastoupení zajistit. Návrhu stěžovatele na přerušení řízení o ústavní stížnosti Ústavní soud nevyhověl, a to i s přihlédnutím k tomu, že předmětem řízení před obecnými soudy, z nějž rozhodnutí napadené ústavní stížností vzešlo, byla žaloba stěžovatele o náhradu škody ve výši 64 Kč, t.j. jednalo se o bagatelní majetkový spor, který zjevně nemohl dosáhnout intenzity nezbytné pro konstatování porušení stěžovatelových ústavně zaručených práv (srov. např. usnesení Ústavního soudu
sp. zn. II. ÚS 2538/09
, dostupné na http://nalus.usoud.cz). Další prodlužování řízení o ústavní stížnosti by tak postrádalo smyslu.
Výzva k odstranění vad podání byla stěžovateli doručena dne 7. 2. 2012, posledním dnem lhůty byl tedy čtvrtek 8. 3. 2012. Jelikož stěžovatel v takto stanovené lhůtě vytýkanou vadu neodstranil, nezbylo Ústavnímu soudu než ústavní stížnost odmítnout dle § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu.
Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 13. března 2012
Michaela Židlická, v. r.
soudce zpravodaj