Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 460/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.460.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses complaint regarding judge recusal withdrawal and court-appointed counsel denial.

Geschäftsnummer IV.ÚS 460/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by a litigant against lower court rulings. The applicant argued that a judge's withdrawal of a recusal claim violated her right to a fair trial and that she was denied court-appointed counsel. The court found the complaint unfounded because the judge had no reason to address recusal after the applicant withdrew the objection, and the lower courts correctly applied the law regarding fee exemptions.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; § 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court: The Constitutional Court rejects a constitutional complaint as obviously unfounded when the lower courts' decisions do not violate constitutionally guaranteed rights and freedoms.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint rejection judge recusal withdrawal right to fair trial court-appointed counsel fee exemption criteria

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court
§ 138 of the Civil Procedure Code

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudce Miloslava Výborného a soudkyně Michaely Židlické ve věci Ing. J. S., zastoupené JUDr. Karlou Návedlovou, advokátkou se sídlem v Bílovci, Wolkerova 1140/2, proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 10. 2011, sp. zn. 71 Co 215/2011 a usnesení Okresního soudu v Ostravě ze dne 24. 6. 2011, sp. zn. 23 Nc 5/2011, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 9. 2. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaných usnesení obecných soudů.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Krajský soud napadeným usnesením potvrdil napadené usnesení okresního soudu ve věci žaloby pro zmatečnost. Stěžovatelka se svojí žalobou pro zmatečnost domáhala mimo jiné osvobození od soudních poplatků a ustanovení zástupce z řad advokátů. Svoji žalobu odůvodnila stěžovatelka tak, že v předchozím soudním řízení rozhodovali vyloučení soudci. Stěžovatelka je toho názoru, že ihned při vznesení námitky podjatosti se měl soudce touto námitkou zabývat, přestože byla následně vzata zpět. Své postavení v procesu měl soudce náležitě odůvodnit, a to z důvodu ochrany práva účastníka řízení na spravedlivý proces. Pokud stěžovatelka během řízení vzala svou námitku podjatosti soudu zpět, měla za to, že bude zachováno její právo na spravedlivý proces, což se však nestalo. Přestože požádala o ustanovení zástupce k ochraně jejich zájmů, tento jí ustanoven nebyl, čímž jí soud opětovně odepřel její práva.

III. Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná.

Z odůvodnění napadeného usnesení okresního soudu vyplývá, že tento se řádně zabýval skutečnostmi rozhodnými pro osvobození stěžovatelky od soudních poplatků. Při hodnocení vyšel především z ustanovení § 138 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, podle něhož může předseda senátu přiznat účastníku osvobození od soudních poplatků, odůvodňují-li to poměry účastníka a nejde- -li o svévolné nebo zřejmě bezúspěšné uplatňování nebo bránění práva. Dle náhledu okresního soudu první podmínka přiznání osvobození od soudních poplatků sice naplněna byla, nicméně podmínka druhá, tj. zřejmé neúspěšné bránění nebo uplatňování práva, nikoliv. K obdobným závěrům dospěl následně i krajský soud.

Dle náhledu Ústavního soudu je z napadených usnesení zřejmé, z jakých skutkových okolností obecné soudy při posuzování předmětného případu vyšly, jakou právní úpravou se řídily a také k jakým závěrům dospěly. Namítá-li stěžovatelka, že se soud měl zabývat námitkou podjatosti i poté, co stěžovatelka vzala námitku podjatosti zpět, nelze s ní souhlasit. Pokud se příslušný soudce sám necítí být podjatý s ohledem k věci, účastníkům řízení nebo jejich právním zástupcům, není bez účastníkem vznesené námitky podjatosti důvod, pro který by se v rámci svého odůvodnění měl soud podjatostí zabývat. Z hlediska kautel spravedlivého procesu tak není obecným soudům čeho vytknout.

S ohledem na výše uvedené skutečnosti, Ústavní soud neshledal, že by usneseními obecných soudů došlo v daném případě k porušení ústavně zaručených lidských práv a svobod stěžovatelky a nezbylo mu tedy, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu, jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti tomuto usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. března 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu