Constitutional complaint dismissed due to failure to file within the 60-day statutory time limit. The Constitutional Court rejected the complaint because it was submitted significantly after the deadline for appeal. The court ruled that the complaint was inadmissible as it was filed outside the legally prescribed period. The decision emphasizes strict adherence to procedural time limits for constitutional remedies. The court found no merit in the complaint due to the procedural defect. The ruling stands as a final decision on the admissibility of the complaint.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by the applicant J. L. against a Supreme Court judgment. The applicant argued for the annulment of the decision, but the court first examined procedural prerequisites under the Act on the Constitutional Court. The court determined that the final procedural remedy was an appeal delivered on April 17, 2008, making the 60-day filing deadline expire on June 16, 2008. The complaint was submitted on June 6, 2011, well past the statutory limit, rendering it inadmissible under Section 43 of the Act on the Constitutional Court.
Legislator-Regeste
KI-generiertSection 72 of the Act on the Constitutional Court; Section 43 of the Act on the Constitutional Court: A constitutional complaint filed after the expiration of the sixty-day period following the delivery of the final procedural remedy is inadmissible and must be rejected.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. L., zastoupeného JUDr. Klárou Hulswitovou, advokátkou SPOLAK, s. r. o., Chrastavská 273/30, Liberec 2, proti rozsudku Vrchního soudu v Praze ze dne 25. 3. 2008, č. j. 10 To 7/2008-804, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení výše uvedeného rozhodnutí.
Dříve než se Ústavní soud může zabývat věcným posouzením ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda jsou splněny podmínky stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu") pro meritorní projednání ústavní stížnosti.
Podle ustanovení § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu ústavní stížnost lze podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.
Posledním procesním prostředkem v předmětné věci, který stěžovatel využil, bylo odvolání proti rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 15. 11. 2007, sp. zn. 49 T 12/07. Lhůtu k podání ústavní stížnosti je proto třeba počítat od doručení ústavní stížností napadeného rozhodnutí. Z doručenek (č.l. 812 soudního spisu Městského soudu v Praze sp. zn. 49 T 12/2007) vyplývá, že předmětné rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo stěžovateli, jakož i obhájkyni stěžovatele doručeno dne 17. 4. 2008. Ústavní stížnost však byla podána k poštovní přepravě dne 6. 6. 2011, tedy po lhůtě stanovené pro její podání zákonem o Ústavním soudu.
Proto Ústavnímu soudu nezbylo než ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání tímto zákonem odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 7. března 2012
Vojen Güttler
soudce zpravodaj