Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 333/12 ECLI:CZ:US:2012:1.US.333.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal for non-exhaustion of remedies and invalidates law amendment request.

Geschäftsnummer I.ÚS 333/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by Hudsola Invest against a tax authority decision regarding solar energy overpayments. The applicant argued for a refund of 1.008 million Czech koruna but failed to exhaust available administrative remedies, specifically the pending appeal to the tax authority. The court ruled that the Constitutional Court acts as a subsidiary remedy and must wait for all other legal protections to be fully utilized before intervening.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court must dismiss a complaint if the applicant has not exhausted all procedural means provided by law for the protection of their rights.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies subsidiary remedy constitutional complaint tax overpayment solar energy support administrative appeal legal protection

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 74 of the Act on the Constitutional Court
§ 75 para. 1 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 2 letter b) of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 letter e) of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dnešního dne v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Františka Duchoně a Ivany Janů mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci navrhovatelky Hudsola Invest, s. r. o., se sídlem Plzeňská 54/348, Praha, zastoupené Mgr. Pavlem Grünerem, advokátem se sídlem v Karlových Varech, Dr. Davida Bechera 1177/26, o ústavní stížnosti proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 24. 11. 2011, č. j. 568826/11/005516705642, a o návrhu na zrušení zákona č. 420/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, ze účastí Finančního úřadu pro Prahu 5 jako účastníka řízení, takto:

I. Ústavní stížnost se odmítá.

II. Návrh na zrušení zákona č. 420/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, se odmítá.

Odůvodnění

Ústavní stížností ze dne 30. 1. 2012 se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví uvedeného rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 5. Současně s poukazem na ustanovení § 74 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), navrhla zrušení zákona č. 420/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

Stěžovatelka v ústavní stížnosti uvedla, že ústavní stížností napadeným rozhodnutím Finančního úřadu pro Prahu 5 nebylo vyhověno její žádosti o vrácení vratitelného přeplatku - odvodu ze slunečního záření - ve výši 1.008.241,47 Kč.

Ústavní soud se nejprve zabýval otázkou, zda je ústavní stížnost přípustná. Podle § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, je jedním z důvodů nepřípustnosti okolnost, že stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Ústavní stížnost je totiž pojímána jako subsidiární prostředek k ochraně základních práv a svobod. Vzhledem k tomu, že Ústavní soud není součástí soustavy obecných soudů, snaží se své zásahy do činnosti orgánů veřejné moci snižovat na minimum. Ústavní soud je oprávněn rozhodnutí těchto orgánů přezkoumávat pouze v případě, pokud byly před podáním ústavní stížnosti vyčerpány všechny ostatní prostředky k ochraně práva, s nimiž je stěžovatel oprávněn disponovat. Pojem "vyčerpání" přitom znamená nejen uplatnění všech příslušných procesních prostředků, ale i dosažení rozhodnutí ve věci.

Ústavní soud dotazem u Finančního úřadu pro Prahu 5 zjistil, že stěžovateli bylo ústavní stížností napadené rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 5 ze dne 24. 11. 2011, č. j. 568826/11/005516705642, doručeno do datové schránky dne 25. 11. 2011. Rozhodnutí bylo taktéž doručeno právnímu zástupci stěžovatele Mgr. Pavlu Grünerovi dne 30. 11. 2011. Proti citovanému rozhodnutí podal právní zástupce stěžovatele dne 14. 12. 2011 odvolání, které bylo postoupeno dne 11. 1. 2012 Finančním úřadem pro Prahu 5 Finančnímu ředitelství hl. města Prahy, u kterého je věc projednávána pod č. j. 626/12-1200-107060.

Předmětná ústavní stížnost tedy směřuje proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Prahu 5, které však v tomto případě není rozhodnutím o posledním prostředku, který zákon k ochraně práva poskytuje, neboť proti tomuto rozhodnutí je přípustné odvolání, které, jak je výše uvedeno, stěžovatel dne 14. 12. 2011 podal, ve věci však nebylo dosud odvolacím daňovým orgánem vydáno rozhodnutí. Po projednání věci před daňovými orgány je navíc poté v případě nesouhlasu stěžovatele s daňovými rozhodnutími nezbytné pokračovat v řízení upraveném platnými právními předpisy pro oblast správního soudnictví.

Vzhledem k výše uvedenému a také k doktríně minimalizace zásahů Ústavního soudu do rozhodovací činnosti obecných soudů byla ústavní stížnost odmítnuta, když Ústavní soud neshledal důvod k postupu dle ustanovení § 75 odst. 2 zákona o Ústavním soudu. S ohledem na skutečnost, že ústavní stížnost obsahuje i návrh na zrušení zákona, je k jejímu celkovému odmítnutí kompetentní senát. Proto byla ústavní stížnost stěžovatele odmítnuta usnesením senátu , mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, podle § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Z ustálené judikatury Ústavního soudu vyplývá, že v případě, kdy byla ústavní stížnost odmítnuta z formálních důvodů [§ 43 odst. 1 písm. a) - e) zákona o Ústavním soudu], návrh na zrušení zákonných ustanovení sdílí procesně její osud (srov. usnesení

sp. zn. III. ÚS 101/95

, Sbírka nálezů a usnesení Ústavního soudu, Sv. 4, č. 22). V důsledku uvedeného Ústavní soud návrh stěžovatelky na zrušení zákona č. 420/2010 Sb., kterým se mění zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů (zákon o podpoře využívání obnovitelných zdrojů), ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, odmítl podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. b) ve spojení s ustanovením § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 28. února 2012

Vojen Güttler

předseda senátu