Constitutional complaint dismissed because the applicant failed to appear with a mandatory lawyer as required by law.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint because the filing lacked a mandatory lawyer, a requirement under the Constitutional Court Act. Although the applicant requested a hearing without legal representation and was subsequently issued a written summons to appoint counsel, he neither appeared nor responded within the prescribed 20-day period. Consequently, the court was legally compelled to reject the petition under the specific provision of the Constitutional Court Act governing inadmissible filings.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30, § 31 of the Constitutional Court Act; § 43 para. 1 lit. a of the Constitutional Court Act: A constitutional complaint is inadmissible if the applicant fails to be represented by a lawyer as required by law and does not remedy this defect within the statutory time limit.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti Ing. L. K., proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 10. 2011 sp. zn. 22 Cdo 4057/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 17. 1. 2012, brojí navrhovatel proti shora uvedenému rozhodnutí Nejvyššího soudu, jímž měla být porušena ustanovení čl. 1, čl. 2 odst. 2, čl. 3 odst. 3, čl. 11 odst. 1, čl. 36 odst. 1 a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, ustanovení čl. 1 odst. 1 a 2, čl. 4, čl. 9 odst. 3 a čl. 89 odst. 2 Ústavy České republiky, ustanovení čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (dále jen "Úmluvy") a ustanovení čl. 1 odst. 1 Dodatkového protokolu č. 1 k ní.
Navrhovatelovo podání nebylo možno považovat za řádný návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem, neboť navrhovatel nebyl pro řízení před Ústavním soudem zastoupen advokátem (ve smyslu ustanovení § 30 a § 31 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu); přímo ve svém podání přitom stěžovatel - mj. s odkazem na ustanovení čl. 6 Úmluvy - žádal o projednání ústavní stížnosti bez právního zastoupení.
K odstranění nedostatku povinného zastoupení advokátem byl navrhovatel veden písemnou výzvou ze dne 30. 1. 2012, doručenou mu dne 3. 2. 2012, v níž byl též upozorněn, že nestane-li se tak ve lhůtě 20 dnů, bude jeho návrh - bez ohledu na argumentaci vznesenou proti povinnému právnímu zastoupení - odmítnut.
V této lhůtě, ani později, uvedené procesní nedostatky navrhovatel neodstranil, a z obsahu jeho přípisu ze dne 17. 2. 2012 plyne, že tak učinit ani nemíní.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat podle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatele odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 29. února 2012
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj