Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 447/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.447.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses social security pension appeal due to exhaustion of ordinary remedies.

Geschäftsnummer IV.ÚS 447/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint and the associated request to annul a social security regulation. The complainant argued that the Social Security Administration's decision to reduce her pension exceeded her personal interest, as it affected many citizens, and requested the application of a specific legal provision despite the lack of all available remedies. The court rejected this, ruling that the exhaustion of ordinary remedies is a strict prerequisite for constitutional review and that the administrative decision was not yet final.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; § 75 of the Act on the Constitutional Court: Constitutional complaints are inadmissible if effective ordinary remedies have not been exhausted, and the principle of subsidiarity requires strict interpretation of exceptions allowing review before final administrative decisions.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies constitutional complaint inadmissibility subsidiarity principle social security pension administrative finality

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 75 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 of the Act on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě, složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Vlasty Formánkové a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti paní B. Z., právně zastoupené advokátem JUDr. Jiřím Králíkem, Labská louka 650, Hradec Králové, proti rozhodnutí České správy sociálního zabezpečení ze dne 18. 1. 2012 č.j. 535115016 spojené s návrhem na zrušení části zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění pozdějších předpisů a části vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí č. 286/2011 Sb., o výši všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, přepočítacího koeficientu pro úpravu všeobecného vyměřovacího základu za rok 2010, redukčních hranic pro stanovení výpočtového základu pro rok 2012 a základní výměry důchodu stanovené pro rok 2012 a o zvýšení důchodů v roce 2012, ve znění pozdějších předpisů, takto:

Ústavní stížnost a návrh s ní spojený se odmítají.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byl dne 7. 2. 2012 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu ustanovení § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), prostřednictvím něhož se stěžovatelka domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí orgánu státní moci. Své podání spojila stěžovatelka s návrhem na zrušení části právního předpisu.

II. Ústavní stížností napadeným rozhodnutím České správy sociálního zabezpečení došlo od lednové splátky 2012 k úpravě stěžovatelce vypláceného důchodu. Tato nicméně dospěla k závěru, že jí byl důchod za měsíc leden zkrácen více než o 129 Kč,- a to z důvodu tvrzené legislativní chyby. Stěžovatelka se domnívá, že stížnost svým významem podstatně přesahuje její vlastní zájmy, neboť se týká většího počtu občanů. Vzhledem k tomu, že byla podána do jednoho roku od doručení naříkaného rozhodnutí, je tak, dle mínění stěžovatelky, možné aplikovat ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu a předmětnou ústavní stížnost projednat, ač nebyly využity všechny opravné prostředky.

Ústavní stížnost je nepřípustná.

Z přiložených listin je zřejmé, že stěžovatelka v souladu s poučením České správy sociálního zabezpečení podala námitky proti naříkanému rozhodnutí a má tedy zřejmě za to, že jsou zde dány efektivní opravné prostředky, které může k ochraně svých práv využít. Jakmile Česká správa sociálního zabezpečení o vznesených námitkách rozhodne, musí své rozhodnutí náležitě odůvodnit a se vznesenými námitkami se vypořádat. Za současného stavu věci by jakýkoli zásah ze strany Ústavního soudu byl předčasný.

K aplikaci ustanovení § 75 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu je nutno uvést, že toto ustanovení musí být s ohledem na princip subsidiarity ústavní stížnosti vykládáno značně restriktivně, přičemž z aplikační praxe není zřejmé, že by stěžovatelem napadené ustanovení přinášelo výkladové problémy.

Řízení o návrhu na zrušení právního předpisu ve smyslu § 74 zákona o Ústavním soudu je řízením akcesorickým, jestliže tedy samotná ústavní stížnost není způsobilá věcného projednání, jako v tomto případě, odpadá tím současně i základní podmínka pro projednání návrhu na zrušení zákona nebo jiného právního předpisu, případně jeho jednotlivých ustanovení (srov. např. usnesení Ústavního soudu ze dne 3. 10. 1995

sp. zn. III. ÚS 101/95

, publikované ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu, svazek č. 4, usnesení č. 22, str. 351). Byla-li ústavní stížnost odmítnuta, sdílí její osud i s ní spojený návrh na zrušení právního předpisu.

Vzhledem k výše uvedenému Ústavní soud, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků, ústavní stížnost a návrh s ní spojený odmítl podle § 43 odst. 1 písm. e) a § 43 odst. 2 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti rozhodnutí Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. února 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu