Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 346/12 ECLI:CZ:US:2012:4.US.346.12.1 KI-generiert

Constitutional Court dismissed a constitutional complaint regarding a home search order and detention in a Czech Republic case.

Geschäftsnummer IV.ÚS 346/12
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected a constitutional complaint filed by a petitioner against a home search order and his detention. The petitioner argued that these actions violated his rights to privacy, home inviolability, and confidentiality under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court found the search order sufficiently reasoned as an urgent measure within the ongoing criminal investigation and deemed the detention justified by objective circumstances.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Art. 8; Art. 10; Art. 12; Art. 13; Criminal Procedure Code, § 67; § 76; § 158; § 160: A home search order issued before the initiation of criminal proceedings must be explicitly justified as urgent or non-repeatable; detention may be justified by objective circumstances including the nature of the crime and investigation stage.

Schlagwörter

KI-generiert
home search order urgent measure criminal investigation detention justification privacy rights home inviolability constitutional complaint

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Art. 8
4 trestního řádu) a že jako taková je ex lege přípustná (§ 83 odst.
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Art. 10
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Art. 12
Charter of Fundamental Rights and Freedoms, Art. 13
Criminal Procedure Code, § 67
Criminal Procedure Code, § 76
Criminal Procedure Code, § 158
Criminal Procedure Code, § 160
Act No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court, § 43

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
IV. ÚS 1780/07
Constitutional Court annuls search warrant due to insufficient justification for immediate action in preliminary investigation phase.
III. ÚS 126/04
Constitutional Court dismisses appeal claiming lower courts wrongly applied restitution blocking rules regarding property transfer.
III. ÚS 303/04
Constitutional Court annuls Regional Court ruling for arbitrary procedural delay denial violating fair trial rights.
II. ÚS 539/02
Constitutional Court dismisses appeal claiming restitution law applies to non-agricultural land via competence dispute.
IV. ÚS 221/04
Constitutional Court partially allows constitutional complaint, striking down state cost order due to procedural delays.
I. ÚS 62/96
Constitutional Court dismisses appeal against detention order in military trade case involving forged documents.
II. ÚS 124/97
Constitutional Court annuls district court detention order due to insufficient reasoning violating fair trial rights.
IV. ÚS 137/2000
Constitutional Court of Czech Republic annuls detention orders for vagueness violating Article 36 of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms.
III. ÚS 566/03
Constitutional Court dismisses appeal claiming detention order violated escape risk criteria under Criminal Procedure Code.
II. ÚS 243/05
Constitutional Court partially allows appeal against Supreme Court's refusal to extend judicial rehabilitation to acts linked to communist regime resistance.
I. ÚS 516/05
Confinement review hearing rights: Partially allowed for first instance, denied for second instance and file access.
II. ÚS 90/06
Constitutional Court dismisses appeal due to procedural errors in service of documents and representation.
IV. ÚS 388/06
Constitutional Court partially allows appeal against conviction due to flawed transcript access violating defense rights.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 21. února 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Miloslava Výborného, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele JUDr. P. Z., zastoupeného JUDr. Zdeňkem Hrabou, advokátem se sídlem Kamlerova 795, 251 01 Říčany, o ústavní stížnosti proti příkazu k domovní prohlídce ze dne 20. prosince 2011 sp. zn. 0 Nt 1956/2011 vydanému Okresním soudem Praha-východ a proti jinému zásahu veřejné moci, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Návrhem na zahájení řízení o ústavní stížnosti stěžovatel napadl postup orgánů činných v trestním řízení, přičemž brojil jednak proti svému zadržení a úkonům s ním spjatým, jednak proti příkazu k domovní prohlídce označenému v záhlaví. Tvrdil, že předmětnými úkony byl dotčen ve svých ústavně zaručených základních právech, zakotvených v čl. 8 odst. 1, 2, 3, čl. 10 odst. 2, čl. 12 a čl. 13 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Stěžovatel ve svém návrhu podrobně zrekapituloval relevantní judikaturu Ústavního soudu a rozvedl výhrady, na základě nichž se neztotožňuje s náhledem orgánů činných v trestním řízení, pokud se týče naplnění podmínek předpokládaných zákonem zejména v § 76 odst. 1 ve spojení s § 67 trestního řádu a § 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu. Učinil tak i v konfrontaci s jednotlivými konkrétními aspekty realizace domovní prohlídky, resp. zpětným srovnáním obsahu odůvodnění příkazu k domovní prohlídce a obsahu její následné vlastní realizace. V důsledku svých stížnostních námitek domáhal se posléze stěžovatel, aby Ústavní soud nálezem 1) konstatoval, že v záhlaví označeným příkazem k domovní prohlídce byla porušena jeho základní práva na ochranu soukromého a rodinného života, na nedotknutelnost obydlí a na důvěrnost soukromých písemností zakotvená v čl. 10 odst. 2, čl. 12 a čl. 13 Listiny, 2) citovaný příkaz zrušil, 3) konstatoval, že předchozím souhlasem státní zástupkyně Vrchního státního zastupitelství v Praze k zadržení stěžovatele, vydaným dne 19. prosince 2011, bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 8 odst. 3 věta prvá Listiny, 4) tento souhlas "zrušil", a konečně 5) konstatoval, že zadržením stěžovatele dne 21. prosince 2011 ve 12.30 hod. a provedením úkonů k získání daktyloskopických stop, vzorků DNA a fotodokumentace pro policejní účely a jejich zařazení do trestního spisu a do evidence kriminalistického ústavu bylo porušeno jeho základní právo podle čl. 8 odst. 3 Listiny.

Senát mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů].

Ve své rozhodovací praxi Ústavní soud opakovaně konstatoval, že i když lze v zásadě připustit, že za jistých okolností (skutečností dostatečně zřejmých), a to rovněž ve fázi před vydáním usnesení o zahájení trestního stíhání [§ 158 odst. 3 písm. i) trestního řádu], může mít domovní prohlídka v konkrétní věci charakter neodkladného úkonu (§ 160 odst. 4 trestního řádu) a že jako taková je ex lege přípustná (§ 83 odst. 1 al. 2 trestního řádu), jedná se v takovém případě o zvlášť závažný zásah do ústavně zaručeného základního práva na domovní svobodu, a proto také rozhodnutí, na jehož základě má být takový úkon proveden, musí být i z tohoto hlediska zvláštní závažnosti přiměřeně a dostatečně odůvodněno (srov. kupř. nálezy

sp. zn. II. ÚS 298/05

,

II. ÚS 362/06

,

II. ÚS 789/06

,

II. ÚS 474/07

).

V nálezu

sp. zn. IV. ÚS 1780/07

Ústavní soud na tuto judikaturu navázal. Provedl současně její zpřesnění s tím, že pod aspektem kautel plynoucích z ústavně zaručeného základního práva na nedotknutelnost obydlí a postulátu seznatelnosti kvalifikace domovní prohlídky jako neodkladného a neopakovatelného úkonu uvedl: "Pokud ... nedošlo dosud k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, již samotný příkaz k provedení domovní prohlídky, jakožto nezbytný právní základ k její realizaci, musel být v předmětném trestním řízení tudíž vydán s odůvodněním i toho, že jde o úkon neodkladný nebo neopakovatelný (§ 160 odst. 4 trestního řádu) ... Pakliže to není z jeho odůvodnění, byť alespoň v (minimálním) nezbytném rozsahu, jakkoli (ani interpretací) seznatelné, trpí příkaz k domovní prohlídce závažnou vadou, která se nikoliv nevýrazným způsobem již ústavně zaručeného práva ... bezprostředně dotýká."

Stěžovatelem napadený příkaz k domovní prohlídce je z pohledu uvedených kautel v nezbytném rozsahu přezkoumatelným způsobem odůvodněn, a to včetně toho, proč soud dospěl k závěru o kvalifikaci předmětného úkonu jako neodkladného. Logicky vedené úvahy soudu se pohybují v rámci argumentačního pole vymezeného konstelací, v níž se trestní řízení nalézá a jež je v odůvodnění příkazu blíže popsána (čl. 1 odst. 1, čl. 82 odst. 1, čl. 90 a čl. 95 odst. 1 Ústavy ČR); na jeho obsah postačí takto jako na ústavně souladný výraz nezávislého soudního rozhodování (čl. 82 odst. 1 Ústavy ČR) odkázat.

O aplikaci jednoduchého práva, která se jeví v daných souvislostech svévolnou, argumentačně vybudovanou bez přesvědčivého a konzistentního racionálního logického odůvodnění, pročež ji objektivně není možno akceptovat, se v daném případě tudíž v důsledku uvedeného závěru evidentně nejedná (srov. k tomuto kupř. nálezy ve věci

sp. zn. III. ÚS 126/04

,

III. ÚS 303/04

,

II. ÚS 539/02

,

IV. ÚS 221/04

a další).

Shodný závěr připíná se co do otázky naplnění zákonných podmínek ke kritice stěžovatele vedené k jeho zadržení policejním orgánem. Vyjádřil-li své přesvědčení, že zde nebyly dány důvody vazby, nutno (přiměřeně) připomenout, že dle judikatury Ústavního soudu k naplnění zákonného důvodu vzetí do vazby, a tím i k ústavněprávně udržitelnému jejímu odůvodnění, může postačovat, v závislosti na individuálních okolnostech konkrétního případu, i určitá objektivní konstelace, která zahrnuje ... i všechny znaky skutkové podstaty trestného činu, včetně stadia vyšetřování (srov. např. nálezy

sp. zn. I. ÚS 62/96

,

II. ÚS 124/97

,

IV. ÚS 137/2000

,

III. ÚS 566/03

).

Ve vztahu k výhradám petitem návrhu nepokrytým a nemajícím tedy k němu z pohledu kontextuálního posouzení bezprostřední relevantní vztah nutno říci, že se jimi nebylo lze z tohoto důvodu zabývat (srov. nálezy

sp. zn. II. ÚS 243/05

,

I. ÚS 516/05

,

II. ÚS 90/06

,

IV. ÚS 388/06

). Námitky, jež jsou spjaty s vlastní realizací domovní prohlídky, proto Ústavní soud předmětem svých úvah neučinil.

Pro uvedené byl návrh stěžovatele mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 21. února 2012

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu