Constitutional complaint dismissed because appeal against final judgment was already rejected, violating subsidiarity principle.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the applicant's complaint against a regional court ruling for seven years of imprisonment. The applicant argued that the principle of equality was violated, claiming he did not commit the alleged crime, but failed to challenge the final appellate decision. The court ruled that since the applicant had already exhausted all available remedies by having his appeal rejected, the constitutional complaint was inadmissible under the principle of subsidiarity.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 1 písm. b) a e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all effective remedies within the public power system, including appeals against final judgments.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Vladimírem Kůrkou ve věci ústavní stížnosti J. K., proti rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 4. 9. 2009 sp. zn. 1 T 7/2009, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 31. 1. 2012, brojí navrhovatel proti shora uvedenému rozhodnutí Krajského soudu v Hradci Králové, jímž měl být porušen - v jeho trestní věci - princi rovnosti účastníků řízení před soudem; navrhovatel se přitom nemůže smířit s trestem sedmi let odnětí svobody za trestný čin, který údajně nespáchal.
Ústavní stížnost podal navrhovatel bez právního zastoupení advokátem; uvádí, že mu žádný advokát nebyl ustanoven, určen ani doporučen.
Ze své úřední činnosti Ústavní soudu zjistil, že navrhovatel podal ústavní stížnost proti rozhodnutí krajského soudu, proti němuž podal v mezidobí řádný i mimořádný opravný prostředek.
Navrhovatelovo dovolání bylo Nejvyšším soudem odmítnuto již usnesením ze dne 22. 4. 2010 ve věci sp. zn. 6 Tdo 380/2010.
Zákonná šedesátidenní lhůta k podání ústavní stížnosti tak zjevně navrhovateli již marně uplynula, a proto nemělo v dané věci smysl jej vyzývat k odstranění vad podání, jež musí být Ústavním soudem nevyhnutelně odmítnuto.
Ústavnímu soudu proto nezbylo než postupovat ve smyslu ustanovení § 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, a na jeho základě soudcem zpravodajem (mimo ústní jednání) návrh navrhovatele odmítnout.
Z ustanovení § 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu se - nadto - podává, že ústavní stížnost vychází z tzv. principu subsidiarity, tj. je nástrojem ochrany základních práv, jenž nastupuje až po vyčerpání všech dostupných efektivních prostředků k ochraně práva, uplatnitelných v systému orgánů veřejné moci, pojímaného též z hlediska jejich instanční hierarchie. Z toho také logicky plyne požadavek, aby ústavní stížnost umožňovala Ústavnímu soudu zasáhnout, shledal-li by k tomu zákonem stanovené předpoklady, i do rozhodnutí o posledním procesním prostředku, jenž byl účastníkem využit. Ústavní soud ve své judikatuře mnohokrát formuloval závěr, že k případné nápravě zásahu orgánu veřejné moci do ústavně zaručených práv a svobod nemůže dojít, pakliže by z řízení o ústavní stížnosti byla právě rozhodnutí o opravných prostředcích, včetně mimořádných vyňata; tím by totiž - podle jeho názoru - byl oslaben princip právní jistoty (srov. usnesení ve věci
sp. zn. IV. ÚS 58/95
, Sbírka nálezů a usnesení, sv. 7, č. 2, str. 331; rovněž kupř. usnesení ve věcech
sp. zn. III. ÚS 598/01
,
I. ÚS 242/03
,
II. ÚS 703/02
,
I. ÚS 161/03
,
I. ÚS 230/03
,
I. ÚS 649/04
,
III. ÚS 666/04
,
II. ÚS 78/05
,
III. ÚS 323/05
a další).
Tomu pak zásadně odpovídá, že nebylo-li ústavní stížností napadeno rozhodnutí odvolacího soudu, případně i dovolacího, jež byla v dané věci vydána, ústavní stížnost trpí právě vyloženým deficitem, v důsledku čehož ji Ústavní soud posuzuje jako návrh nepřípustný [§ 43 odst. 1 písm. e), per analogiam, zákona o Ústavním soudu].
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 15. února 2012
Vladimír Kůrka v. r.
soudce zpravodaj