Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3478/11 ECLI:CZ:US:2012:4.US.3478.11.2 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal against police decision to exclude criminal case for separate trial due to insufficient reasoning.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3478/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against decisions to exclude a criminal case for separate trial. The applicant argued that the police and prosecutor's brief justifications failed to meet the requirements for reasoned decisions under criminal procedure law. The court determined that these were procedural rulings rather than substantive judgments and that the authorities' actions were justified by the need to expedite proceedings without infringing fundamental rights.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 of the Act on the Constitutional Court; § 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court: Procedural rulings do not require the same level of detailed reasoning as substantive judgments, and decisions to expedite proceedings are not considered violations of fair trial rights.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint procedural ruling reasoned decision expedited trial fair trial rights

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 of the Act on the Constitutional Court
§ 43 para. 2 lit. a) of the Act on the Constitutional Court
§ 134 para. 2 of the Criminal Procedure Act

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného ve věci stěžovatele J. K., právně zastoupeného advokátem Mgr. Tomášem Malinovským, Černokostelecká 2014/89, Praha 10 - Strašnice, doručovací adresa Politických vězňů 5, Praha 1, proti usnesení Městského státního zastupitelství v Praze ze dne 15. 9. 2011 č. j. KZT 1433/2011-4 a usnesení policejního orgánu PČR Krajské ředitelství policie hl. m. Prahy ze dne 14. 6. 2011 č.j. KRPA - 320-77/TČ-2010-000073 a KRPA-320-62/TČ-2010-000073, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění :

I. Ústavnímu soudu byl dne 21. 11. 2011 doručen návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti ve smyslu § 72 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), jehož prostřednictvím se stěžovatel domáhal zrušení v záhlaví citovaných usnesení orgánů státní moci.

Předtím, než se Ústavní soud začal věcí meritorně zabývat, přezkoumal podání po stránce formální a konstatoval, že podaná ústavní stížnost obsahuje veškeré náležitosti, jak je stanoví zákon o Ústavním soudu.

II. Ústavní stížností napadenými usneseními orgánů státní moci bylo rozhodnuto o vyloučení trestní věci obviněného A. K. k samostatnému projednání. Stěžovatel namítá, že tato usnesení nebyla řádně odůvodněna. Odůvodnění policejního orgánu spočívá v jediné větě "z pokynu státní zástupkyně byla trestní věc A. K. vyloučena k samostatnému projednání pod č. j. KRPA-1159/TČ-2011-000073, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.". Takto provedené odůvodnění považuje stěžovatel za zcela nedostatečné, neboť z něj nemá možnost zjistit skutečnosti podle ustanovení § 134 odst. 2 zákona č. 141/1961 Sb., trestní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "tr. ř.") a považuje jej za nepřezkoumatelné. Obdobnou argumentaci pak směřuje také vůči napadenému usnesení státního zástupce Městského státního zastupitelství v Praze.

III. Ústavní stížností napadená usnesení orgánů státní moci jsou usneseními procesní povahy, jimiž dochází toliko k usměrňování průběhu trestního řízení. Tímto typem rozhodnutí není rozhodováno ve věci samé a stěžovatel má celou řadu procesních prostředků, které může v rámci trestního řízení na svoji obranu využít. V ojedinělých případech si lze představit, že by i takovým typem rozhodnutí mohlo dojít k porušení zákona či dokonce k zásahu do základního práva na spravedlivý proces a Ústavní soud z toho důvodu posoudil předmětnou ústavní stížnost jako přípustnou, nicméně zjevně neopodstatněnou.

Z hlediska kautel spravedlivého procesu je třeba rozlišit požadavky na odůvodnění procesních rozhodnutí a rozhodnutí ve věci samé, na které jsou kladeny vyšší nároky, než na prvně uvedené.

Z odůvodnění napadených usnesení je zřejmé, že policejní orgán postupoval při vyloučení věci z pokynu dozorové státní zástupkyně, která k uvedenému kroku přistoupila z důvodu urychlení trestního řízení. V požadavku rychlosti trestního řízení nelze v zásadě spatřovat zásah do základních práv a svobod, navíc z důvodu právní jistoty je takový postup nanejvýš vhodný též pro obviněného.

Z výše uvedených důvodů Ústavní soud neshledal, že by v dané věci došlo k zásahu do ústavně zaručených práv stěžovatele, ústavní stížnost proto odmítl pro její zjevnou neopodstatněnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. 1edna 2012

Vlasta Formánková, v. r.

předsedkyně senátu Ústavního soudu