Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 3709/11 ECLI:CZ:US:2012:3.US.3709.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses judge's recusal request due to friendship with litigant and lawyer causing impartiality doubts.

Geschäftsnummer III.ÚS 3709/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed a judge's request to be recused from a constitutional complaint case. Judge Kůrka claimed personal friendship with the applicant and his lawyer created objective doubts about his impartiality, yet the court found the conditions for recusal were met. Consequently, the court ordered the judge's removal from the proceedings to ensure procedural safeguards of neutrality.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu: A judge must be recused when there are reasonable doubts about their impartiality, even if they do not feel personally biased.

Schlagwörter

KI-generiert
judicial recusal impartiality doubts personal friendship constitutional court procedural safeguards Czech law conflict of interest

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
I. ÚS 167/94
Constitutional court allows appeal against judge's decision due to reasonable doubt of impartiality despite lack of proven bias.
Saraiva de Carvalho vs. Portugal
rozhodnutí ve věcech Saraiva de Carvalho vs. Portugalsko, 1994, Gautrin a další vs.
Gautrin and Others vs. France

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v senátu složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové a soudců Michaely Židlické a Miloslava Výborného o vyloučení soudce Ústavního soudu Vladimíra Kůrky z projednávání ústavní stížnosti stěžovatele Ing. P. P., zastoupeného JUDr. Pavlem Pileckým, advokátem se sídlem Praha 1, Těšnov 1163/5, vedené pod

sp. zn. III. ÚS 3709/11

, takto:

Soudce Vladimír Kůrka je vyloučen z projednávání a rozhodování věci vedené pod

sp. zn. III. ÚS 3709/11

.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu byla dne 9. prosince 2011 doručena ústavní stížnost stěžovatele, kterou se domáhal podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), zrušení usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. září 2011 č. j. 28 Cdo 444/2011-217, rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 13. října 2010 č. j. 23 Co 337/2010-188 a rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 28. ledna 2010 č. j. 27 C 475/2007-168. Ústavní stížnost stěžovatel spojil s podnětem k tomu, aby Ústavní soud přezkoumal ústavnost ustanovení § 237 odst. 2 písm. b) o. s. ř.

II. Ústavní stížnost byla přidělena k vyřízení III. senátu Ústavního soudu. Soudce III. senátu Vladimír Kůrka s odvoláním na platný Rozvrh práce Ústavního soudu předložil věc k rozhodnutí IV. senátu o jeho vyloučení z projednávání této věci z důvodu překážky dané tomuto soudci ve vztahu k účastníkovi řízení, resp. jeho zástupci. Soudce Vladimír Kůrka ve svém prohlášení ze dne 19. ledna 2012 uvedl, že stěžovatel Ing. P. P. je jeho blízkým přítelem již z dob středoškolských studií, se kterým se pravidelně stýká a také jeho zástupce JUDr. Pavla Pileckého zná osobně (nejen "služebně") z dob jeho soudcovského působení u Okresního soudu v Mostě. Tyto okolnosti jsou dle názoru Vladimíra Kůrky objektivně způsobilé vyvolat nejen vnější pochybnosti o jeho nepodjatosti, nýbrž i z pohledu subjektivního by dle jeho názoru nebylo případné, aby v této věci působil jako soudce.

III. Podle ustanovení § 36 odst. 1 a 2 zákona o Ústavním soudu je soudce vyloučen z projednávání a rozhodování věci, mimo jiné, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům, nebo jejich zástupcům, lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Podle ustanovení § 37 odst. 2 zákona o Ústavním soudu může soudce prohlásit, že se ve věci cítí být podjatý, přičemž toto své prohlášení odůvodní. V této souvislosti Ústavní soud poznamenává, že procedura vyloučení soudce z projednání a rozhodování je jednou z procesních záruk nestrannosti soudu.

Dosavadní judikatura Ústavního soudu spočívá na premise, že vyloučení soudce z projednávání a rozhodování věci má být založeno nikoliv jen na skutečně prokázané podjatosti, ale již tehdy, lze-li mít pochybnosti o jeho nepodjatosti (srov. nález ve věci I. ÚS 167/94, in Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, sv. 6, nález č. 127, str. 429).

Rovněž judikatura Evropského soudu pro lidská práva vychází z dvojího testu nestrannosti soudce: subjektivní test je založen na základě osobního přesvědčení soudce v dané věci, objektivní test sleduje existenci dostatečných záruk, že je možno v tomto ohledu vyloučit jakoukoliv legitimní pochybnost (srov. rozhodnutí ve věcech Saraiva de Carvalho vs. Portugalsko, 1994, Gautrin a další vs. Francie, 1998).

IV. senát vzal v úvahu tvrzení obsažená v prohlášení soudce Vladimíra Kůrky k věci, k níž se cítí podjatý z důvodu vztahu ke stěžovateli i k jeho právnímu zástupci, a má za to, že podmínky pro vyloučení soudce Vladimíra Kůrky z projednávání a rozhodování vzhledem k okolnostem případu jsou ve vztahu ke stěžovateli splněny. Ve vztahu k právnímu zástupci stěžovatele se soud již splněním podmínek nezabýval, a to s ohledem na závěr o důvodnosti vyloučení soudce ve vztahu ke stěžovateli.

Z uvedených důvodů IV. senátu Ústavního soudu nezbylo, než soudce Vladimíra Kůrku z projednání a rozhodování věci podle § 36 odst. 1 zákona o Ústavním soudu vyloučit.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 31. ledna 2012

Vlasta Formánková v.r.

předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu