Constitutional Court dismisses constitutional complaint as obviously unfounded due to identical prior rejection.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint as obviously unfounded without a hearing. The applicant challenged a district court ruling on litigation costs, arguing violations of constitutional rights to legal aid and fair trial. The court rejected the claim because it was substantively identical to dozens of previously rejected complaints against the same court regarding identical debt collection cases.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints that are substantively identical to previously rejected claims are dismissed as obviously unfounded to ensure judicial economy.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedy Vojena Güttlera a soudců Ivany Janů a Františka Duchoně (soudce zpravodaj) ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky: Bazcom, a. s., se sídlem Praha 2, náměstí Míru 820/9, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem se sídlem totožným se sídlem stěžovatelky, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2011, čj. 7 EC 431/2010 - 32, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Včasnou ústavní stížností stěžovatelka navrhla zrušení v záhlaví označeného rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem, kterým byla žalované C. Š. uložena povinnost uhradit stěžovatelce 1.008,- Kč s úrokem z prodlení a na nákladech řízení 300,- Kč. V odůvodnění ústavní stížnosti uvedla, že okresní soud, jako orgán veřejné moci, porušil její ústavně zaručené právo na soudní ochranu a právo na právní pomoc zakotvené v čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"). Dále porušil ústavní povinnosti uložené mu v čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR a svým postupem způsobil i porušení práva na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a rovněž omezil její právo, jako soutěžitele, na podnikání zakotvené v čl. 26 Listiny.
Ze své evidence Ústavní soud zjistil, že tato ústavní stížnost patři mezi řadu návrhů podaných v době od 21. 9. do 22. 12. 2011. Jedná se o několik desítek ústavních stížností, které jsou zcela shodné co do obsahu i tvrzeného porušení základních práv. Všechny směřují proti rozsudkům Okresního soudu v Ústí nad Labem, který rozhodoval o žalobách na zaplacení pohledávek z přepravy, které původně vznikly Dopravnímu podniku města Ústí nad Labem, který je postoupil stěžovatelce. Stěžovatelka sice navrhla zrušení celého rozsudku, ale z jejích argumentů v ústavní stížnosti je zřejmé, že směřují pouze proti výroku o nákladech řízení. Prvních 57 ústavních stížností stěžovatelky bylo usnesením ze dne 15. 11. 2011 spojeno ke společnému řízení pod
sp. zn. IV. ÚS 2777/11
. To skončilo usnesením ze dne 27. 12. 2011, kterým byly všechny ústavní stížnosti odmítnuty jako zjevně neopodstatněné.
Vzhledem ke skutečnosti, že i tato ústavní stížnost je v základních parametrech shodná s ústavními stížnostmi, o nichž bylo již rozhodnuto, postačí z důvodu hospodárnosti řízení v plném rozsahu odkázat na odůvodnění usnesení ze dne 27. 12. 2011,
sp. zn. IV. ÚS 2777/11
, jehož obsah je stěžovatelce znám. Je tedy zcela nadbytečným cokoli z argumentů stěžovatelky opakovat či k věci dodávat.
Z výše uvedených důvodů proto Ústavní soud ústavní stížnost odmítl jako návrh zjevně neopodstatněný, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění.
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 19. ledna 2012
Vojen Güttler
předseda I. senátu Ústavního soudu