Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3371/11 ECLI:CZ:US:2012:4.US.3371.11.1 KI-generiert

IV.ÚS 3371/11 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer IV.ÚS 3371/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl dne 10. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelky Mgr. D. K., zastoupené JUDr. Renatou Kadlubcovou, advokátkou se sídlem Český Těšín-Mistřovice, Hradišťská 119, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. září 2011 č. j. 23 C 38/2011-126, takto:

Legislator-Regeste

KI-generiert

IV.ÚS 3371/11 · Ústavní soud České republiky: Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení, jímž ve věci její žaloby o náhradu škody ve výši 624.000,- Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 9.376.000,- Kč soud rozhodl tak, že se řízení o náhradu škody vylučuje k samostatnému řízení. Uvedla, že tímto postupem soudu se cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 96 Ústavy České republiky, když z obsahu žaloby je zřejmý shodný skutkový základ, k prokázání nároků budou prováděny stejné důkazy a i z hlediska hospodárnosti vyčlenění náhrady škody k samostatnému řízení bude neúčelné.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 10. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudců Pavla Holländera a Miloslava Výborného, ve věci navrhovatelky Mgr. D. K., zastoupené JUDr. Renatou Kadlubcovou, advokátkou se sídlem Český Těšín-Mistřovice, Hradišťská 119, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. září 2011 č. j. 23 C 38/2011-126, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatelka se domáhala zrušení výše označeného usnesení, jímž ve věci její žaloby o náhradu škody ve výši 624.000,- Kč a náhrady nemajetkové újmy v částce 9.376.000,- Kč soud rozhodl tak, že se řízení o náhradu škody vylučuje k samostatnému řízení. Uvedla, že tímto postupem soudu se cítí dotčena v právech, zakotvených v čl. 38 odst. 1, 2 Listiny základních práv a svobod, v čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i v čl. 96 Ústavy České republiky, když z obsahu žaloby je zřejmý shodný skutkový základ, k prokázání nároků budou prováděny stejné důkazy a i z hlediska hospodárnosti vyčlenění náhrady škody k samostatnému řízení bude neúčelné.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu ústavní stížnosti a usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 8. září 2011 č. j. 23 C 38/2011-126 zásah do práv, jichž se stěžovatelka dovolává, zjištěn nebyl. Je nepochybné, že žalobkyně (nyní stěžovatelka) uplatnila v žalobě více nároků - nárok na náhradu škody a náhradu nemajetkové újmy, a proto postup soudu, který podle § 112 odst. 2 občanského soudního řádu vyloučil k samostatnému řízení jeden z nich, a jeho rozhodnutí procesní povahy upravující postup řízení nebyly způsobilé zasáhnout do práv stěžovatelky, natož do práv ústavně zaručených a tedy ani být předmětem ústavněprávního přezkumu. Lze dodat, že žalobkyní uplatněný nárok na náhradu částky 624.000,- Kč je nárokem na úhradu skutečné škody, případně toho co jí ušlo (§ 442 a násl. občanského zákona), právo na náhradu nemajetkové újmy je prostředkem k ochraně osobnosti, obsaženým v § 13 odst. 2 občanského zákona, což lze proto opodstatněně považovat za důvod k procesnímu rozhodnutí podle § 112 odst. 2 občanského soudního řádu, na základě kterého bude soud nároky projednávat v samostatném řízení,

Pro výše uvedené a s poukazem na judikaturu Ústavního soudu (např. usnesení

sp. zn. I. ÚS 2939/10

) byl návrh jako zjevně neopodstatněný odmítnut [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 1282/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.

V Brně dne 10. ledna 2012

Vlasta Formánková

předsedkyně senátu Ústavního soudu