Constitutional Court dismisses constitutional complaint as manifestly unfounded regarding civil court costs and legal fees. The court rejects the claim that the lower court's refusal to award attorney fees violated constitutional rights. The decision relies on prior rulings finding similar complaints manifestly unfounded. The court concludes no constitutional rights were infringed by the lower court's reasoning. The complaint is dismissed without a hearing.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Bazcom, a.s., against a district court judgment ordering the defendant to pay travel costs and legal fees. The complainant argued that the lower court's refusal to award attorney fees violated their rights under the Charter of Fundamental Rights and Freedoms and the Constitution. The court determined the complaint was manifestly unfounded, citing identical reasoning in two previously rejected complaints from the same party. Consequently, the court found no interference with constitutionally guaranteed rights and dismissed the complaint without a hearing.
Legislator-Regeste
KI-generiertZákon o Ústavním soudu; Listina základních práv a svobod: Ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, pokud již byly stejné námitky v podobných řízeních odmítnuty jako zjevně neopodstatněné a ústavní soud nepovažuje za potřebné argumentaci opakovat.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertZitierte Rechtsprechung
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Vlasty Formánkové, soudkyně Michaely Židlické a soudce Miloslava Výborného o ústavní stížnosti stěžovatelky Bazcom, a. s., se sídlem v Praze 2, náměstí Míru 820/9, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem advokátní kanceláře se sídlem v Praze 2, náměstí Míru 820/9, směřující proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem č. j. 9 EC 108/2010-27 ze dne 16. srpna 2011 takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění:
Podáním učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka, s odkazem na porušení jejích práv zaručených čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i na porušení čl. 90 a čl. 95 Ústavy ČR a na omezení práva soutěžitele na podnikání zakotveného v čl. 26 Listiny, domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.
Napadeným rozhodnutím bylo soudem prvního stupně v řízení o žalobě stěžovatelky - právního nástupce Dopravního podniku města Ústí nad Labem - proti žalovanému P. N. (dále jen "žalovaný") o zaplacení částky 1.015,- Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku stěžovatelce zaplatit. Dále bylo žalovanému uloženo nahradit stěžovatelce na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého v záhlaví citovaného rozhodnutí Okresní soud v Ústí nad Labem podrobně zdůvodnil, proč stěžovatelce nepřiznal dále požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, které považoval za neúčelně vynaložené.
Projednávanou ústavní stížností napadené rozhodnutí stěžovatelka napadá ze stejných důvodů, jaké uvádí v ústavních stížnostech, o nichž byla vedena řízení pod
sp. zn. III. ÚS 3563/11
a
sp. zn. III. ÚS 3601/11
, přičemž uvedenými ústavními stížnostmi napadená rozhodnutí jsou založena na shodné argumentaci jako rozhodnutí v záhlaví uvedené.
Aniž by tak bylo zapotřebí rekapitulovat námitky stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti, stejně jako odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí, může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u shora uvedených ústavních stížností stěžovatelky, o nichž byla vedena řízení pod
sp. zn. III. ÚS 3563/11
a
sp. zn. III. ÚS 3601/11
a které byly jako zjevně neopodstatněné odmítnuty usnesením Ústavního soudu
sp. zn. III. ÚS 3563/11
ze dne 13. prosince 2011, doručeným stěžovatelce dne 20. prosince 2011 a usnesením
sp. zn. III. ÚS 3601/11
ze dne 20. prosince 2011, doručeným stěžovatelce dne 22. prosince 2011. Ústavní soud nepovažuje za potřebné v těchto usneseních obsaženou argumentaci opakovat, a proto na ni pouze odkazuje.
Ústavní soud uzavírá, že žádný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 4. ledna 2012
Vlasta Formánková v.r.
předsedkyně IV. senátu Ústavního soudu