Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 3827/11 ECLI:CZ:US:2012:3.US.3827.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint against civil court judgment on bus fare debt as clearly unfounded.

Geschäftsnummer III.ÚS 3827/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Bazcom, a.s., against a district court judgment ordering the defendant to pay bus fare arrears. The court found the complaint clearly unfounded, citing identical arguments and reasoning as a previously rejected complaint in case IV. ÚS 3259/11. Consequently, no interference with the complainant's constitutional rights was identified, and the complaint was rejected without oral proceedings.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Zákon o Ústavním soudu; Listina základních práv a svobod: Ústavní soud odmítá ústavní stížnost jako zjevně neopodstatněnou, pokud již byla podaná s podobnými námitkami a byla v podobném řízení odmítnuta.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal clearly unfounded bus fare debt civil court judgment constitutional rights interference

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
Charter of Fundamental Rights and Freedoms
Constitution of the Czech Republic

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2012 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky Bazcom, a. s., se sídlem Praha 2, náměstí Míru 820/9, IČ 27397050, zastoupené JUDr. Karlem Valdaufem, advokátem v Praze 2, náměstí Míru 820/9, proti rozsudku Okresního soudu v Ústí nad Labem ze dne 19. 9. 2011 č. j. 7 EC 333/2010-33, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním ze dne 19. 12. 2011, učiněným podle zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), se stěžovatelka - s odkazem na porušení svých práv zaručených čl. 36 a čl. 37 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina"), čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, jakož i na porušení čl. 90 a čl. 95 Ústavy České republiky a na omezení práva soutěžitele na podnikání zakotveného v čl. 26 Listiny - domáhala zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí.

Napadeným rozhodnutím bylo soudem prvního stupně v řízení o žalobě stěžovatelky - právního nástupce Dopravního podniku města Ústí nad Labem - proti žalovanému V. Š. (dále jen "žalovaný") o zaplacení částky 1.015,- Kč s příslušenstvím, představující nezaplacené jízdné a přirážku k němu, rozhodnuto tak, že žalovaný je povinen žalovanou částku stěžovatelce zaplatit. Dále bylo žalovanému uloženo nahradit stěžovatelce na nákladech řízení částku 300,- Kč, přičemž v odůvodnění svého v záhlaví citovaného rozhodnutí Okresní soud v Ústí nad Labem podrobně zdůvodnil, proč stěžovatelce nepřiznal dále požadované náklady představující odměnu za zastoupení advokátem, které považoval za neúčelně vynaložené.

Projednávanou ústavní stížností napadené rozhodnutí stěžovatelka napadá ze stejných důvodů, jaké uvádí v ústavní stížnosti, o níž bylo vedeno řízení pod

sp. zn. IV. ÚS 3259/11

, přičemž uvedenou ústavní stížností napadené rozhodnutí je založeno na shodné argumentaci jako rozhodnutí v záhlaví uvedené. Aniž by tak bylo zapotřebí rekapitulovat námitky stěžovatelky obsažené v ústavní stížnosti, stejně jako odůvodnění v záhlaví citovaného rozhodnutí, může Ústavní soud konstatovat, že se jedná o návrh zjevně neopodstatněný, a to ze stejných důvodů, jako tomu bylo u shora uvedené ústavní stížnosti stěžovatelky, o níž bylo vedeno řízení pod

sp. zn. IV. ÚS 3259/11

a která byla jako zjevně neopodstatněná odmítnuta usnesením Ústavního soudu ze dne 22. listopadu 2011, doručeným stěžovatelce dne 24. listopadu 2011. Ústavní soud nepovažuje za potřebné v tomto usnesení obsaženou argumentaci opakovat, a proto na ni pouze odkazuje.

Ústavní soud uzavírá, že žádný zásah do ústavně zaručených práv stěžovatelky neshledal, a proto mu nezbylo, než mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ústavní stížnost podle ustanovení § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2012

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu