Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 3305/11 ECLI:CZ:US:2012:3.US.3305.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismissed constitutional complaint regarding denial of court fee exemption due to procedural review adequacy.

Geschäftsnummer III.ÚS 3305/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed against a Supreme Administrative Court ruling that denied the applicant's request for exemption from court fees. The applicant argued that the lower court's reasoning was vague and violated his right to a fair trial by dismissing his cassation appeal based on unsubstantiated claims of bad faith. The court held that the right to court protection guarantees a hearing and thorough review of the appeal, not necessarily a successful outcome.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; The right to court protection guarantees the right to have a proposal heard and thoroughly reviewed, not the right to a successful outcome of the proceedings.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal court fee exemption right to court protection fair trial violation cassation appeal review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.
S ohledem na výše uvedené Ústavní soud proto dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2012 v senátě složeném z předsedy Jana Musila a soudců Vladimíra Kůrky a Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatele P. Č., zastoupeného JUDr. Patrikem Matyáškem, Ph.D., advokátem v Brně, Údolní 33, proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 19. srpna. 2011 č. j. 2 As 91/2011-35, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Stěžovatel včas podanou ústavní stížností napadl v záhlaví uvedený rozsudek Nejvyššího správního soudu, kterým byla zamítnuta jeho kasační stížnost proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 2. června 2011 č. j. 5 A 72/2011-22, kterým bylo rozhodnuto o jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků. V kasační stížnosti výslovně neuvedl konkrétní zákonný důvod, nicméně Nejvyšší správní soud na podkladě jeho obsáhlých námitek dovodil kasační důvody podle § 103 odst. 1 písm. a) a d) s. ř. s. Stěžovatel poukazoval na to, že "povídačky" o navrhovateli nemohou odůvodnit závěr o zjevné bezúspěšnosti žaloby, stejně tak je podle něj scestnou úvaha Městského soudu v Praze o zneužitelnosti institutu osvobození od soudních poplatků. Konstatoval, že zamítnutím jeho kasační stížnosti došlo k porušení práva na spravedlivý proces a soudní ochranu, přičemž uvedl obsáhlý výčet důvodů, které svědčí o nespravedlivém a vágním přezkumu ze strany Nejvyššího správního soudu, který na základě "stupidních úvah a vývodů" uvádějí stěžovatele v omyl.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Z obsahu stížností napadeného rozsudku bylo zjištěno, že Nejvyšší správní soud na základě kasační stížnosti stěžovatele přezkoumal usnesení Městského soudu v Praze, jímž nevyhověl jeho žádosti o osvobození od soudních poplatků v řízení o žalobě proti rozhodnutí České advokátní komory. Nejvyšší správní soud kasační stížnost posoudil z hlediska jejího obsahu a obsáhle odůvodnil s poukazem na svou judikaturu, když jednání stěžovatele posoudil jako šikanózní a zneužívající právo. Vyložil přitom, za jakých podmínek mohlo být o žalobě stěžovatele meritorně rozhodnuto, stejně jako to, proč bylo nutno jeho kasační stížnost rozsudkem zamítnout. V tomto ohledu proto Ústavní soud neshledal tvrzené porušení základního práva stěžovatele na soudní ochranu, když jeho kasační stížnost byla přijata, obsáhle posouzena a odůvodněna. Právo na soudní ochranu zakládá ústavní nárok na projednání návrhu, nikoli na úspěch řízení.

S ohledem na výše uvedené Ústavní soud proto dospěl k závěru, že ústavní stížnost je zjevně neopodstatněná, a proto ji odmítl podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 77/1998 Sb.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 5. ledna 2012

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu