Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 3456/11 ECLI:CZ:US:2012:3.US.3456.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses appeal claiming deportation order violated parental rights and fundamental freedoms.

Geschäftsnummer III.ÚS 3456/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint against lower court decisions refusing a deportation order suspension. The applicant argued that his inability to fulfill parental duties due to non-completed sentence execution violated his fundamental rights. The court found no violation because the lower courts thoroughly addressed his arguments regarding his son and family life.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is inadmissible if the court finds it manifestly unfounded, as the lower courts' comprehensive reasoning regarding the applicant's conduct and family circumstances precludes a constitutional violation.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint deportation order parental rights fundamental freedoms manifestly unfounded suspension of execution Constitutional Court

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb.
a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
čl. 32 odst. 1 a 4 Listiny základních práv a svobod
čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod
1 a 4, jakož i v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a kterým by proto rozhodnutí soudů zrušil.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 5. ledna 2012 mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátě složeném z předsedy Jana Musila, soudců Pavla Holländera a Vladimíra Kůrky, ve věci navrhovatele M. B., zastoupeného JUDr. Tomášem Štípkem, advokátem se sídlem Moravská Ostrava, Stodolní 741/15, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 29. srpna 2011 č. j. 7 To 196/2011-178 a Okresního soudu ve Frýdku-Místku ze dne 22. června 2011 č. j. 1 T 2/2008-166, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Navrhovatel se prostřednictvím ústavní stížnosti domáhal rozhodnutí, jímž by Ústavní soud vyslovil, že výše označenými usneseními byla porušena jeho práva, zakotvená v čl. 32 odst. 1 a 4, jakož i v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a kterým by proto rozhodnutí soudů zrušil. Poukázal na důvody, pro něž podal žádost na upuštění od výkonu trestu vyhoštění, uloženého mu rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 4. ledna 2008 ve věci sp. zn. 1 T 2/2008, a to zejména na skutečnost, že si nepodmíněný trest řádně odpykal, nyní chce společně s družkou pečovat o nezletilého syna J., zajišťovat jeho výchovu a tak uplatňovat svá rodičovská práva.

Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Z obsahu spisu Okresního soudu ve Frýdku-Místku sp. zn. 1 T 2/2008 a stížností napadených usnesení soudů zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Krajský soud v Ostravě přezkoumal stížností napadené rozhodnutí soudu I. stupně, kterým byla zamítnuta stížnost odsouzeného, nyní stěžovatele, žádajícího upuštění od výkonu trestu vyhoštění, jenž mu byl uložen rozsudkem Okresního soudu ve Frýdku-Místku dne 4. ledna 2008 č. j. 1 T 2/2008-66, a opodstatněně ji zamítl. V odůvodnění svého rozhodnutí se vyčerpávajícím způsobem vypořádal s námitkami odsouzeného, poukazujícími zejména na narození syna a na zájem žít společně s nezletilým a jeho matkou, starat se o rodinu. Na uvedené odůvodnění lze v dalším zcela odkázat, stejně jako na skutečnost, že se stěžovatel jako občan Slovenské republiky, zdržující se na území České republiky, dopouštěl jednání, za které byl opakovaně trestně stíhán a odsouzen (od r. 1995 celkem 7 x) k nepodmíněným trestům odnětí svobody, k uložení trestu vyhoštění došlo až rozsudkem ze dne 4. 1. 2008, přičemž tento uložený trest nerespektoval.

Pro výše uvedené bylo rozhodnuto tak, jak ve výroku obsaženo [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné

V Brně dne 5. ledna 2012

Jan Musil

předseda senátu Ústavního soudu