Constitutional Court rejects disqualification claim against judges based solely on prior rulings in related cases.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court dismissed the constitutional complaint filed by MAŠA – VACEK, s. r. o., challenging the disqualification of three judges from a specific case. The applicant argued that the judges' prior involvement in a similar case regarding police misconduct created a conflict of interest under the Act on the Constitutional Court. The court held that mere prior adjudication in a related matter does not constitute grounds for disqualification under the relevant statutory provisions. Consequently, the judges were confirmed to continue hearing the current case without recusal.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 36 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A judge is not disqualified solely for having previously adjudicated in a related case or for performing judicial functions in a similar matter, as such circumstances do not inherently raise doubts about impartiality.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl dne 20. prosince 2011 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy (soudce zpravodaj) a soudců Vladimíra Kůrky a Jana Musila mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků ve věci ústavní stížnosti stěžovatelky MAŠA – VACEK, s. r. o., se sídlem Brno, tř. Kpt. Jaroše 3, IČ 25564617, zastoupené Mgr. Petrem Langem, advokátem v Brně, Jakubská 121/1, proti usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 6. 2011 č. j. 28 Cdo 4431/2009-232, rozsudku Krajského soudu v Brně ze dne 29. 6. 2009 č. j. 44 Co 417/2008-215 a rozsudku Městského soudu v Brně ze dne 23. 9. 2008 č. j. 47 C 164/2006-137, o vyloučení soudců Vlasty Formánkové, Miloslava Výborného a Michaely Židlické z projednání a rozhodování věci, takto:
Soudci Vlasta Formánková, Miloslav Výborný a Michaela Židlická nejsou vyloučeni z projednání a rozhodování o ústavní stížnosti vedené pod
sp. zn. IV. ÚS 2585/11
.
Odůvodnění
Dne 11. 11. 2011 bylo Ústavnímu soudu ve shora uvedené věci doručeno podání označené jako námitka podjatosti, v němž stěžovatelka prohlásila, že odmítá soudce Vlastu Formánkovou, Miloslava Výborného a Michaelu Židlickou, členy IV. senátu Ústavního soudu. Důvodem mělo být, že tito soudci rozhodovali ve věci ústavní stížnosti vedené pod
sp. zn. IV. ÚS 2645/10
, přičemž uvedenou ústavní stížnost odmítli. Totožnost obsahu pozadí těchto dvou právních záležitostí a blízkost dotčených subjektů spolu s odůvodněním zmíněného rozhodnutí, jímž údajně bylo zabráněno odkrýt trestnou činnost policistů, dle názoru stěžovatelky představují takový poměr jmenovaných soudců k věci, že lze pochybovat o jejich nepodjatosti.
Podle § 36 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o Ústavním soudu“), je soudce vyloučen z projednání a rozhodování věci, jestliže se zřetelem na jeho poměr k věci, účastníkům, vedlejším účastníkům nebo jejich zástupcům lze mít pochybnost o jeho nepodjatosti. Dle § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu je soudce též vyloučen, jestliže byl v téže věci činný při výkonu jiné funkce nebo povolání, než je funkce soudce Ústavního soudu.
Soudkyně Vlasta Formánková uvedla, že se ve věci necítí být podjatá, že nezná důvod, pro který by nemohla být považována za nestrannou, a že nemá vztah k účastníkům řízení, zástupcům ani projednávané věci; stran důvodů námitky podjatosti poukázala na ustanovení § 63 zákona o Ústavním soudu a § 14 odst. 4 občanského soudního řádu (o. s. ř.).
Soudkyně Michaela Židlická sdělila, že nemá žádný vztah k účastníkům řízení ani k jejich zástupcům, a proto že se podjatá necítí, a že dle jejího názoru předchozí rozhodovací činnost nemůže mít v daném případě dopad na její nestrannost či nezávislost.
Soudce Miloslav Výborný uvedl, že se podjatý necítí, neboť nemá žádný vztah k účastníkům, vedlejším účastníkům ani k právnímu zástupci stěžovatelky, pro který by sám měl pochybnost o nepodjatosti.
Jak patrno z výše uvedeného, stěžovatelka svou námitku podjatosti staví pouze na okolnostech spočívajících v činnosti jmenovaných soudců, která je projevem samotného výkonu ústavního soudnictví; takovéto okolnosti však vyloučení soudce z projednání a rozhodování věci zásadně odůvodnit nemohou (viz § 36 odst. 2 zákona o Ústavním soudu a contrario, srov. také § 14 odst. 4 o. s. ř.; k možným výjimkám viz Filip, J., Holländer, P., Šimíček, V.: Zákon o Ústavním soudu, komentář, 2. vydání, C. H. Beck, 2007, s. 178, bod 18, a dále Wagnerová, E., Dostál, M., Langášek, T., Pospíšil, I., Zákon o Ústavním soudu s komentářem, ASPI, 2007, s. 123, bod 7).
S ohledem na to, že podmínky shora citovaných ustanovení zákona o Ústavním soudu naplněny nebyly, III. senát Ústavního soudu rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku tohoto usnesení.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 20. prosince 2011
Jiří Mucha v. r.
předseda senátu Ústavního soudu