Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3470/11 ECLI:CZ:US:2011:1.US.3470.11.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for failure to comply with mandatory attorney representation despite prior warnings.

Geschäftsnummer I.ÚS 3470/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint due to the lack of mandatory attorney representation. Although the applicant had filed over twenty previous complaints, most rejected for formal defects including the absence of legal counsel, the court noted that repeated warnings had been issued without effect. The court ruled that further procedural warnings were unnecessary and ineffective for an applicant who knowingly ignored established requirements.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu: The Constitutional Court may dismiss a complaint without a hearing if the applicant repeatedly ignores mandatory procedural requirements, such as the obligation to be represented by an attorney, rendering the complaint inadmissible.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory attorney representation constitutional complaint admissibility repeated procedural warnings inadmissible filing defects Czech Constitutional Court

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu
Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro meritorní projednání věci před Ústavním soudem.
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.
§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, resp.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Ivanou Janů o ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. R., proti rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 14. 6. 2011, sp. zn. 10 C 69/2009, a rozhodnutí Městského soudu v Praze ze dne 25. 10. 2011, sp. zn. 14 Co 331/2011, za účasti Obvodního soudu pro Prahu 2 a Městského soudu v Praze jako účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 20. 1. 2011 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost, jíž stěžovatel brojí proti shora označeným rozhodnutím obecných soudů. Stěžovatel podal ústavní stížnost sám, nezastoupen advokátem, a nepředložil ani kopie napadených rozhodnutí. K absenci zastoupení advokátem v průvodním dopise poukázal na problémy se sháněním advokáta ochotného zastupovat ústavní stížnosti tohoto typu.

Z evidence Ústavního soudu vyplývá, že stěžovatel podal od roku 1996 více než dvacet ústavních stížností. Krom jediné byly všechny odmítnuty, nebo řízení o nich bylo zastaveno. Významná část ústavních stížností byla odmítnuta pro neodstranění vad podání, právě včetně nedostatku povinného zastoupení advokátem. Stěžovatel byl v těchto řízeních opakovaně vyzýván k odstraňování vad a poučován o náležitostech podání, o povinnosti zastoupení advokátem, jakož i o možném postupu pro případ obtíží s obstaráváním si zastoupení advokátem, tj. o možnosti obrátit se na Českou advokátní komoru s žádostí o určení advokáta. Viz z poslední doby výzva k odstranění vad podání zaslaná stěžovateli dne 29. 8. 2011 ve věci vedené u zdejšího soudu pod

sp. zn. IV. ÚS 1729/11

.

V řízení o ústavní stížnosti není nezbytné, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v předchozích případech. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním (srov. např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 1097/10

,

III. ÚS 3080/09

,

III. ÚS 1952/10

, dostupná v databázi NALUS).

V daném případě si byl stěžovatel v okamžiku podání nepochybně vědom zákonem předvídaných požadavků na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti. V mnoha předchozích řízeních byl stěžovatel náležitě poučen o důsledcích neodstranění vad návrhu. Byl poučen rovněž o tom, jak postupovat v případě, že má s obstaráním právního zastoupení obtíže. Stěžovatel však tato poučení setrvale ignoruje. Za této situace lze považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání. Účelem výzvy a stanovení lhůty k odstranění vad podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro meritorní projednání věci před Ústavním soudem. Postup dle citovaného ustanovení nemůže být zneužíván osobami, které byly o náležitostech ústavní stížnosti opakovaně poučeny, k faktickému obcházení ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, resp. lhůty k podání ústavní stížnosti tam stanovené.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků usnesením odmítl.

Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné (§ 43 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

V Brně dne 30. listopadu 2011

Ivana Janů, v.r.

soudce zpravodaj