Constitutional Court dismisses complaint against political party's internal membership decision as private law matter.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a petitioner against the internal decision of the TOP 09 political party. The petitioner claimed his right to associate was violated when his membership was not approved despite meeting conditions, but the court found the dispute concerned private law relationships between a private entity and an individual. Since political parties are not subjects of public power, their internal decisions do not fall under the Constitutional Court's jurisdiction unless reviewed by another public authority.
Legislator-Regeste
KI-generiertArt. 20 odst. 1 a 2 Listiny; Art. 87 odst. 1 a 2 Ústavy ČR: The Constitutional Court lacks jurisdiction over disputes arising from internal decisions of political parties as they are private law matters, not interventions by public power into fundamental rights.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele J. F., zastoupeného Mgr. Jiřím Dostálem, advokátem v Chomutově, Revoluční 54, proti rozhodnutí Smírčího výboru politické strany TOP 09 ze dne 3. 8. 2011 č. j. 00-5-110803, takto:
Ústavní stížnost se odmítá.
Odůvodnění
I. Skutkové okolnosti případu a argumentace stěžovatele
Dne 12. 10. 2011 obdržel Ústavní soud návrh, ve kterém se stěžovatel domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí Smírčího výboru TOP 09, když tvrdí, že jím byl zkrácen na svém právu se sdružovat, jak mu je zaručuje čl. 20 odst. 1 a 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").
Z ústavní stížnosti a jejích příloh se podává, že stěžovatel se měl stát členem politické strany TOP 09, když byl o přijetí vyrozuměn 11. 5. 2010. Tvrdí, že splnil všechny podmínky pro členství v této politické straně včetně zaplacení členského příspěvku. V dubnu 2011 mu však bylo sděleno, že jeho přijetí za člena TOP 09 neproběhlo v souladu se stanovami a vnitřními předpisy strany, avšak nebyly uvedeny bližší údaje. Stěžovatel poukazuje na to, že takto se tato politická strany zbavuje po volbách svých členů i v jiných organizacích. Tímto postupem bylo zasaženo do jeho práv spojených s členstvím v TOP 09, a proto s ohledem na vyčerpání řádných prostředků k ochraně cestou podání k Smírčímu výboru TOP 09 se obrací na Ústavní soud, když ochrana obecnými soudy je v daném případě vyloučena.
Z předložených podkladů vyplývá, že Smírčí výbor TOP 09 přezkoumal postup Krajského výboru TOP 09 a krajského manažera TOP 09 v Ústeckém kraji a shledal jej v souladu s vnitřními předpisy této strany. Problém sporu spočíval v tom, že se nepodařilo doložit usnesení o přijetí stěžovatele do strany, neboť zde nebyl zaznamenán způsob hlasování a jeho výsledek ani přiložena prezenční listina. Protože se nepodařilo věrohodně dokázat řádné přijetí určité skupiny osob za členy TOP 09 (včetně stěžovatele), byla dána přednost zájmu strany (možné napadení z tzv. velrybaření) před zájmem jednotlivce.
II. Formální předpoklady projednání návrhu
Ústavní soud posoudil splnění podmínek řízení a dospěl k závěru, že ústavní stížnost byla podána včas (datum podání 5. 11. 2010). Byla podána oprávněným stěžovatelem, který byl účastníkem řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí napadené ústavní stížností. Stěžovatel je právně zastoupen v souladu s požadavky zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Při posouzení dalších podmínek řízení však Ústavní soud dospěl k závěru, že k jejímu projednání není příslušný.
Z čl. 87 odst. 1 a 2 Ústavy ČR vyplývá, ve kterých případech může Ústavní soud rozhodovat. Pokud jde o podání ústavní stížnosti, může se tak stát v případě, že směřuje proti zásahu do základních práv a svobod jejich nositele ze strany orgánu veřejné moci. V projednávané věci se jedná o fyzickou osobu, která však tvrdí, že do jejích základních práv a svobod bylo zasaženo orgánem politické strany, tj. Krajským výborem, krajským manažerem a Smírčím výborem TOP 09. Politická strana není a podle čl. 20 odst. 4 Listiny ani nesmí vystupovat jako subjekt veřejné moci. Na členství v politické straně není nárok. Je věcí orgánů politické strany, aby posoudily, zda uchazeč o členství byl přijat stanoveným způsobem nebo zda členství nevzniklo. V takovém právním vztahu nejde o rozhodování o základních právech a svobodách jednotlivce, nýbrž o vztahy soukromoprávní, když členství v politické straně je na rozdíl od povinného členství ve veřejnoprávních korporacích založeno na principu dobrovolnosti. Ten se vztahuje nejen na možnost požádání o přijetí do politické strany, nýbrž i na svobodu rozhodování politické strany, zda žadatele přijme. V daném případě je tedy rovněž politická strana nositelem základních práv a svobod jako subjekt soukromého práva. O sporech z těchto vztahů Ústavnímu soudu rozhodovat nepřísluší, nebyly-li posouzeny na základě zákona jiným orgánem veřejné moci v rámci práva na soudní a jinou právní ochranu.
Proto Ústavní soud posoudil ústavní stížnost jako návrh, k jehož projednání není příslušný, a podle § 43 odst. 1 písm. d) zákona o Ústavním soudu jej mimo ústní jednání usnesením soudce zpravodaje odmítl.
Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.
V Brně dne 10. listopadu 2011
Jiří Mucha
soudce Ústavního soudu