Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 3070/11 ECLI:CZ:US:2011:2.US.3070.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as filed by an unauthorized person with no standing.

Geschäftsnummer II.ÚS 3070/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic rejected the constitutional complaint filed by the mother against a family court decision reducing child support. The mother argued that the court's calculation of the father's potential income violated her constitutional rights, claiming the minimum wage was incorrect and the father's job choice was irrelevant. The court dismissed the complaint because the mother lacked standing, as the financial dispute only involved the father and the child, not her directly.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. c) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed by a person who is clearly unauthorized, such as a third party not directly affected by the substantive rights at issue.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint standing requirement unauthorized complainant child support dispute family law rights Constitutional Court procedural admissibility

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu
Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu se může fyzická nebo právnická osoba domáhat ochrany Ústavního soudu, jestliže tvrdí, že bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod.
§ 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem odmítl coby podanou osobou zjevně neoprávněnou, podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
sp. zn. II. ÚS 294/95
N 63/5 SbNU 481

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti J. P., zastoupené JUDr. Josefem Zubkem, advokátem, se sídlem v Třinci, proti rozsudku Krajského soudu v Ostravě č. j. 13 Co 61/2011-634 ze dne 15. září 2011, za účasti Krajského soudu v Ostravě, jako účastníka řízení, a 1) L. P. a 2) M. O., jako vedlejších účastníků řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 12. října 2011 se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označeného rozhodnutí. Jím bylo jednak zastaveno odvolací řízení k odvolání stěžovatelky, a k odvolání vedlejšího účastníka řízení 2) [dále jen "otec"] byl změněn rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 0P 367/2002-546 ze dne 13. září 2010 tak, že výživné, které je otec povinen přispívat pro vedlejší účastnici řízení 1) [dále jen "nezletilá"] se s účinností od 1. ledna 2011 snižuje na částku 1.000 Kč měsíčně, a dále bylo rozhodnuto o tom, že nikdo nemá právo na náhradu nákladů řízení. Stěžovatelka tvrdí, že jím byly porušeny čl. 90 a čl. 95 Ústavy české republiky a čl. 4 Listiny základních práv a svobod.

2. Konkrétně stěžovatelka nesouhlasí s tím, že obecný soud vyšel pro účely stanovení výše výživného z minimální mzdy ve výši 7.200 Kč, coby potenciálního výdělku otce. Taková úvaha je podle stěžovatelky rozporná s § 96 odst. 1 zákona o rodině. To je dáno jednak tím, že minimální mzda je ve skutečnosti ve výši 8.000 Kč měsíčně a navíc práce, které se otec dobrovolně vzdal (traťový dělník u OHL ŽS, a. s.), neodpovídá zařazení do té skupiny, pro kterou je stanovena tato minimální mzda. Podle stěžovatelky tedy měl obecný soud vycházet právě z potenciálního příjmu druhu práce, které se otec vzdal. Obecnému soudu rovněž vytýká nejednotnost rozhodování, když Obvodní soud pro Prahu 4 v rozhodnutí sp. zn. 0P 103/2011 ze dne 23. května 2011 vycházel pro účely stanovení výše výživného nikoliv z minimální mzdy, ale ze statistiky Ministerstva práce a sociálních věcí o průměrné mzdě.

3. Ústavní soud předesílá, že ještě před tím, než se může meritorně zabývat ústavní stížností, je vždy povinen v zájmu racionality a efektivity jeho řízení, posoudit "přijatelnost" návrhu. V této fázi řízení je zpravidla možno rozhodnout bez dalšího jen na základě obsahu napadených rozhodnutí orgánů veřejné moci a údajů obsažených v samotné ústavní stížnosti, případně ze spisu obecného soudu. Jen pro pořádek je třeba upozornit, že jde v této fázi o specifickou a relativně samostatnou část řízení, která nedostává charakter kontradiktorního řízení.

4. Podle ustanovení § 72 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu se může fyzická nebo právnická osoba domáhat ochrany Ústavního soudu, jestliže tvrdí, že bylo zasaženo do jeho základních práv a svobod. I kdyby v daném případě bylo (s ohledem na námitky stěžovatelky) o příspěvku, který je povinen otec přispívat nezletilé na výživu rozhodnuto rozporně s ústavním pořádkem, tak by to zásadně mohlo znamenat toliko porušení základních práv nezletilé nebo otce. Je to dáno tím, že tento majetkový nárok se dotýká toliko nezletilé a otce a v majetkové (či jiné) sféře stěžovatelky se proto nemůže nijak projevovat. Stěžovatelka netvrdí, že by ústavní stížnost podávala i za nezletilou. Za této situace je předmětná ústavní stížnost podána osobou zjevně neoprávněnou.

5. Nad rámec výše uvedeného lze poznamenat, že i kdyby stěžovatelka byla aktivně legitimovanou osobou, je třeba uvést, že obecný soud v odůvodnění svého rozhodnutí jasně, zřetelně a logicky vyložil postup svých úvah a na čem stojí jeho závěry, ke kterým dospěl v souladu s procesním předpisem. Rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 4, na které stěžovatelka odkazuje, evidentně s danou věcí nesouvisí a nemá judikaturní význam. Námitky stěžovatelky jsou tedy pouhou polemikou, která by nebyla způsobilá věc posunout do ústavněprávní roviny (

sp. zn. II. ÚS 294/95

, N 63/5 SbNU 481).

6. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem odmítl coby podanou osobou zjevně neoprávněnou, podle § 43 odst. 1 písm. c) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 24. října 2011

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj