Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
I.ÚS 3099/11 ECLI:CZ:US:2011:1.US.3099.11.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed because the 60-day filing deadline expired after the prosecutor's letter. The court ruled the letter was not a final decision. The complaint was rejected as untimely under the Constitutional Court Act.

Geschäftsnummer I.ÚS 3099/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by Mr. J. K. against decisions by the Public Prosecutor's Office. The applicant argued that a letter from the highest prosecutor served as a final procedural remedy, triggering the 60-day filing deadline. The court held that the letter was merely a notification and not a binding decision, meaning the statutory deadline had already expired before the complaint was submitted.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint must be filed within 60 days of the final decision; a non-binding notification does not interrupt this period.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint statutory deadline procedural remedy public prosecutor filing period

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 20. října 2011 soudcem zpravodajem Eliškou Wagnerovou ve věci ústavní stížnosti stěžovatele Ing. J. K., zastoupeného advokátem JUDr. Ivanem Werlem, se sídlem Vrchovecká 74/2, 594 01 Velké Meziříčí, proti rozhodnutí Obvodního oddělení Policie České republiky sp. zn. ORKH-102/KA-TČ-2001 z 28. 12. 2005, Okresního státního zastupitelství Kutná Hora sp. zn. 178/2001 z 10. 1. 2006 a Krajského státního zastupitelství v Praze sp. zn. KZN 2288/2005 z 9. 3. 2006, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Obsáhlou ústavní stížností, elektronicky doručenou Ústavnímu soudu dne 17. 10. 2011, se stěžovatel domáhá toho, aby Ústavní soud, shora uvedená rozhodnutí zrušil. Z jeho podání (str. 20) vyplývá, že v době, plynoucí od posledního rozhodnutí Nejvyššího státního zastupitelství, rodina stěžovatele bezúspěšně opakovaně komunikovala s orgány činnými v trestním řízení, naposledy žádala Nejvyššího státního zástupce o nařízení kontroly skončené věci. Ten stěžovateli dopisem ze dne 19. 8. 2011, který mu byl doručen dne 22. 8. 2011, sdělil, že svého oprávnění k navrhovanému postupu nevyužije. Od data doručení zmíněného přípisu odvíjí stěžovatel lhůtu k podání ústavní stížnosti, když své podání Nejvyššímu státnímu zástupci považuje za mimořádný opravný prostředek, jímž zpochybnil poslední rozhodnutí Krajského státního zastupitelství.

Návrh na zahájení řízení o ústavní stížnosti musí splňovat řadu zákonem stanovených náležitostí včetně dodržení lhůty k podání ústavní stížnosti v délce 60 dnů, která dle § 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), počíná dnem následujícím dnu doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který stěžovateli zákon k ochraně jeho práva poskytuje.

Aniž by Ústavní soud chtěl banalizovat obtížnou situaci stěžovatele, je vázán svou ustálenou judikaturou, z níž plyne jeho vázanost toliko petitem návrhu, nikoliv jeho odůvodněním. Petitem předloženého návrhu se ovšem stěžovatel domáhá toliko zrušení v záhlaví tohoto rozhodnutí uvedených rozhodnutí, nikoliv zrušení "sdělení" Nejvyššího státního zástupce. K povaze "sdělení" Ústavní soud nad rámec rozhodnutí dodává, že je však skutečně nelze považovat za rozhodnutí, nadto rozhodnutí způsobilé zasáhnout základní práva stěžovatele.

Ve vztahu ke skutečně napadeným rozhodnutím je ze shora uvedeného zřejmé, že zákonná lhůta k podání ústavní stížnosti nebyla zachována a zjevně již dávno uplynula.

Ústavní stížnost byla tedy podána po zákonem stanovené lhůtě, a proto musela být mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků odmítnuta jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání (§ 43 odst. 1 písm. b) ve spojení s § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu).

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 20. října 2011

Eliška Wagnerová, v. r.

soudce zpravodaj