Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2036/11 ECLI:CZ:US:2011:4.US.2036.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to failure to comply with mandatory lawyer representation requirements.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2036/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint because the filing lacked mandatory legal representation as required by law. Although the applicant claimed a new lawyer was being arranged, the court found he was already represented by a different attorney with a valid power of attorney. The court ruled that the requirement for lawyer representation must be assessed substantively to ensure qualified legal handling of such serious proceedings.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, § 30 odst. 1; § 43 odst. 1 písm. a): The requirement for mandatory legal representation before the Constitutional Court must be assessed substantively to ensure qualified legal handling, and failure to comply with this condition constitutes a ground for rejecting the complaint.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation substantive assessment of representation constitutional complaint rejection power of attorney validity procedural requirements compliance

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 30, Paragraph 1
Stěžovatel v podání nerespektoval ustanovení § 30 odst.
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court, Section 43, Paragraph 1, Letter a)
V projednávané věci tak Ústavní soud shledal důvody pro přiměřenou aplikaci § 43 odst.

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
Pl. ÚS-st 1/96 of 21. 5. 1996

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti J. Š., zastoupeného Mgr. Ivo Šotkem, advokátem Advokátní kanceláře se sídlem v Olomouci, Ostružnická 6, proti způsobu řízení vedeného u Okresního soudu v Olomouci pod sp. zn. 24 C 78/2005, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavnímu soudu byla dne 11. 7. 2011 doručena ústavní stížnost stěžovatele, která neměla náležitosti požadované zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro návrh na zahájení řízení před Ústavním soudem. Stěžovatel v podání nerespektoval ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu, které stanovuje podmínku povinného zastoupení před Ústavním soudem a sepis ústavní stížnosti advokátem. Byl proto vyzván k odstranění vad podání výzvou Ústavního soudu ze dne 1. 8. 2011, v níž mu byla k odstranění vad stanovena lhůta 30 dnů, a zároveň byl upozorněn na to, že neodstranění vad jeho podání v uvedené lhůtě je důvodem odmítnutí návrhu. Výzvu k odstranění vad stěžovatel, jak patrno z poštovní doručenky, převzal dne 11. 8. 2011. V určené lhůtě stěžovatel vady neodstranil.

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 13. 9. 2011, stěžovatel k výzvě na odstranění vad podání sdělil, že je předběžně domluven s Mgr. P. F., advokátkou Advokátní kanceláře v Šumperku o zastupování s tím, aby ji Ústavní soud určil k zastoupení. Stěžovatel však je již v řízení zastoupen shora označeným advokátem Mgr. Ivo Šotkem na základě ve spisu založené plné moci ze dne 29. 6. 2011, aniž by byla tato plná moc k zastupování jím nebo jeho právním zástupcem vypovězena.

Na základě uvedené skutečnosti dospěl Ústavní soud k závěru, že stěžovatel není v řízení zastoupen v souladu s § 30 zákona o Ústavním soudu, neboť povinné zastoupení před Ústavním soudem je třeba posuzovat nikoli čistě formalisticky, ale materiálně, tzn. ústavní stížnost musí být advokátem skutečně sepsána - srov. k tomu přiměřeně stanovisko pléna Ústavního soudu [sp. zn. Pl. ÚS-st 1/96 ze dne 21. 5. 1996 (ST 1/9 SbNU 471)], kde je mj. konstatováno: "Smysl a účel obecné povinnosti právního zastoupení lze spatřovat zejména ve zcela mimořádné závažnosti řízení před Ústavním soudem a s tím spjaté snaze povinným právním zastoupením nejenom zajistit právně kvalifikované uplatňování práv před Ústavním soudem, nýbrž i garantovat vyšší stupeň objektivity účastníků řízení při posuzování vlastního postavení. Smysl a účel institutu povinného zastoupení podle § 30 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb. lze spatřovat i v univerzálnosti řízení před Ústavním soudem z hlediska návaznosti na jiné druhy procesního řízení."

Z předchozích řízení před Ústavním soudem vyplývá, že stěžovatel, který podal již několik ústavních stížností, byl dostatečně poučen o tom, jaké náležitosti musí řádná ústavní stížnost splňovat. Stanovování dalších lhůt k jejímu doplňování či odstraňování vad by znamenalo zvýhodňování stěžovatele oproti ostatním navrhovatelům, kteří své zákonné povinnosti podat bezvadnou ústavní stížnost v zákonem stanovené lhůtě dostáli.

V projednávané věci tak Ústavní soud shledal důvody pro přiměřenou aplikaci § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu a návrh odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. září 2011

Michaela Židlická, v. r.

soudkyně zpravodajka