Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2605/11 ECLI:CZ:US:2011:3.US.2605.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for lack of formal requirements and repetition of rejected case.

Geschäftsnummer III.ÚS 2605/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's petition for failure to meet formal and substantive requirements under the Constitutional Court Act. The applicant had previously filed an identical complaint in 2010 which was dismissed for obvious lack of merit, and this new submission was merely a formulaically confused repetition. The court ruled that since the applicant was already properly informed of the strict requirements and consequences of non-compliance in the prior proceedings, issuing another warning would be an ineffective and formalistic abuse of the procedural mechanism.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu: A constitutional complaint lacking formal requirements or repeating a previously rejected identical complaint is inadmissible, especially when the applicant was previously informed of the necessary conditions and consequences.

Schlagwörter

KI-generiert
Constitutional Court Act formal requirements repetition of complaint inadmissible petition procedural abuse previous rejection constitutional review

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
Navrhovatelovo podání postrádá náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti dle § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").
§ 41 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Muchou ve věci návrhu navrhovatele J. Š., takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění

Dne 31. 8. 2011 bylo Ústavnímu soudu doručeno písemné podání navrhovatele, v němž brojí proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 2. června 2010 č. j. 4 Ads 8/2010-141 a rozsudku Krajského soudu v Plzni ze dne 7. října 2009 č. j. 16 Cad 86/2009-50.

Navrhovatelovo podání postrádá náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti dle § 27 a násl. zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Po stránce obsahové jde o opakování ústavní stížnosti vedené pod

sp. zn. IV. ÚS 2156/10

, a rovněž částečně o formulačně zmatené podání.

Z evidence Ústavního soudu vyplývá, že stěžovatel podal v roce 2010 ústavní stížnost, která byla odmítnuta pro zjevnou neopodstatněnost (

sp. zn. IV. ÚS 2156/10

).

Dále pak obdržel Ústavní soud podání dne 29. 8. 2011 (sp. zn. SPR. ÚS 630/11), ze kterého nebylo patrno, čeho se stěžovatel domáhá, a proto byl následně poučen Ústavním soudem, že rozhodnutí Ústavního soudu jsou konečná v absolutním slova smyslu, neboť náš právní řád nenabízí, s jedinou výjimkou mající však mezinárodní kontext, žádný způsob, jak by je bylo možno efektivně zpochybnit, či dokonce revidovat.

V řízení o ústavní stížnosti není nezbytné, aby se poučení - zejména o povinném zastoupení - dostávalo stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v identických případech předchozích. Lze-li vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace byly objektivně způsobilé zprostředkovat stěžovateli zásadu, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než prostřednictvím advokáta, pak se jeví setrvání na požadavku vždy nového a totožného poučování postupem formalistickým a neefektivním (srov. např. usnesení

sp. zn. III. ÚS 1097/10

,

III. ÚS 3080/09

,

III. ÚS 1952/10

, všechna dostupná v databázi NALUS).

V daném případě si byl stěžovatel v okamžiku podání nepochybně vědom zákonem předvídaných požadavků na obsahové a formální náležitosti návrhu na zahájení řízení o ústavní stížnosti (o tomto požadavku byl poučen v rámci řízení vedeného před Ústavním soudem pod

sp. zn. IV. ÚS 2156/10

výzvou ze dne 6. září 2010). V předchozím řízení byl stěžovatel náležitě poučen o důsledcích neodstranění vad návrhu. Za této situace lze považovat za zcela neúčelné, aby soudce zpravodaj i v tomto řízení stěžovatele opětovně vyzýval k odstranění vad podání. Účelem výzvy a stanovením lhůty k odstranění vad podle § 41 písm. b) zákona o Ústavním soudu je především poučení účastníka o jemu neznámých podmínkách pro meritorní projednání věci před Ústavním soudem. Postup dle citovaného ustanovení nemůže být zneužíván osobami, které byly o náležitostech ústavní stížnosti poučeny, k faktickému obcházení ust. § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, resp. lhůty k podání ústavní stížnosti tam stanovené.

S ohledem na to soudce zpravodaj návrh, který trpěl vadami, pro něž nebyl před Ústavním soudem meritorně projednatelný, podle ust. § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu, mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků, usnesením odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. září 2011

Jiří Mucha

soudce Ústavního soudu