Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 3329/10 ECLI:CZ:US:2011:4.US.3329.10.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for late filing after prior rejection of identical grounds.

Geschäftsnummer IV.ÚS 3329/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by the applicant against lower court rulings on land ownership. The applicant argued a violation of judicial protection rights, but the Court noted this was a second complaint regarding the same decisions. Since the first complaint was rejected for procedural defects, the Court found this second filing untimely as it exceeded the statutory 60-day limit.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed after the expiration of the 60-day period following the service of the final procedural act, particularly when a prior complaint on the same grounds was rejected for non-remediation of defects.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint statutory time limit procedural defect judicial protection repeated filing Constitutional Court land ownership dispute

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
2010 odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro neodstranění vad podání.
čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky
K nyní posuzované ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a navazujícího § 72 odst.
§ 72 odst. 1 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
§ 72 odst. 3 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu
čl. 36 Listiny základních práv a svobod

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudkyní zpravodajkou Michaelou Židlickou o ústavní stížnosti V. M., zastoupené Mgr. Veronikou Odrobinovou, advokátkou Advokátní kanceláře v Praze 1, nám. Republiky 1079/1a, proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 č. j. 21 Co 333/2010-398 a usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3 ze dne 22. 4. 2010 č. j. 6 C 539/2005-366, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se svou ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 11. 2010, domáhá s odvoláním na porušení jejího práva na soudní ochranu, zaručeného čl. 36 Listiny základních práv a svobod, zrušení shora označených rozhodnutí obecných soudů, kterými bylo částečně zastaveno řízení ve věci žaloby stěžovatelky na určení vlastnictví k předmětným pozemkům.

Ústavní soud se dříve, než posoudil ústavní stížnost věcně, zabýval nejprve otázkou, zda jsou splněny všechny formální náležitosti návrhu. Ústavní soud předně konstatoval, že v případě posuzované ústavní stížnosti jde v pořadí již o druhou ústavní stížnost, kterou stěžovatelka napadla shora označená rozhodnutí obecných soudů. Předchozí ústavní stížnost, vedená Ústavním soudem pod

sp. zn. IV. ÚS 2808/10

, byla usnesením Ústavního soudu ze dne 23. 11. 2010 odmítnuta podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), pro neodstranění vad podání.

K nyní posuzované ústavní stížnosti Ústavní soud uvádí, že podle čl. 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky a navazujícího § 72 odst. 1 zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda zaručené ústavním pořádkem. Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu pak lze ústavní stížnost podat ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním procesním prostředku, který zákon k ochraně práva stěžovateli poskytuje, přičemž uvedené ustanovení specifikuje, co se takovým prostředkem rozumí.

Z hlediska obsahu ústavní stížnosti je v posuzované věci tímto rozhodnutím o posledním procesním prostředku, který zákon stěžovatelce k ochraně jejího práva poskytuje, usnesení Městského soudu v Praze ze dne 23. 7. 2010 č. j. 21 Co 333/2010-398, které, jak Ústavní soud zjistil z vyžádané fotokopie doručenky, bylo obecné zmocněnkyni stěžovatelky Ing. L. P. doručeno dne 12. 8. 2010. Jestliže však nyní posuzovaná ústavní stížnost byla Ústavnímu soudu doručena až dne 24. 11. 2010, pak je ve vztahu ke stěžovatelkou napadenému usnesení Městského soudu v Praze, jakož i k usnesení Obvodního soudu pro Prahu 3, podána po lhůtě stanovené zákonem o Ústavním soudu.

Ústavní soud proto, aniž se mohl zabývat meritem věci, podaný návrh podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 19. září 2011

Michaela Židlická, v. r.

soudkyně zpravodajka