Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 1977/11 ECLI:CZ:US:2011:2.US.1977.11.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint for failure to submit via lawyer and lack of legal argumentation.

Geschäftsnummer II.ÚS 1977/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaint filed by V. Ch. against administrative court rulings regarding litigation costs. The applicant failed to submit the complaint through a lawyer as required by law and did not provide the necessary constitutional legal argumentation. Consequently, the court dismissed the request without a hearing, noting that the statutory deadline for correcting these formal defects had expired.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints must be submitted through a lawyer and contain specific constitutional legal argumentation; failure to comply with these mandatory requirements results in the dismissal of the complaint.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint procedure mandatory lawyer representation legal argumentation requirement formal defects dismissal Constitutional Court jurisdiction

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll. on the Constitutional Court
§ 30 para. 1 of the Law on the Constitutional Court
§ 43 para. 1 letter a) of the Law on the Constitutional Court

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem ve věci návrhu stěžovatelky V. Ch., advokátem nezastoupené, směřující proti rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 29. 3. 2011 č. j. 4 Ads 141/2010-57 a rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 24. 6. 2010 (v petitu chybně uvedeno 2011) č. j. 4 Ad 2/2010-32, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Stěžovatelka se dne 7. 7. 2011 obrátila na Ústavní soud s návrhem na zrušení v záhlaví označených rozhodnutí, resp. jejich částí týkajících se nákladů řízení s tím, že zasáhla její základní práva garantovaná Listinou základních práv a svobod a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod. Současně Ústavní soud požádala o ustanovení advokáta pro zastupování v řízení a o "adekvátní prodloužení lhůt k doplňování ústavní stížnosti".

Podání neodpovídalo požadavkům zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"), které jsou na ústavní stížnost kladeny. Stěžovatelka především nepodala návrh prostřednictvím advokáta a Ústavnímu soudu nedoložila, že by ji v řízení advokát zastupoval, jak to bezpodmínečně vyžaduje ustanovení § 30 odst. 1 zákona o Ústavním soudu. Krom toho návrh vykazoval i další formální nedostatky, zejména mu chyběla ústavněprávní argumentace, tedy vymezení toho, v čem konkrétně zásah do svých základních práv stěžovatelka spatřuje a proč.

Soudce zpravodaj ji proto vyzval dopisem ze dne 13. července 2011 k odstranění uvedených nedostatků ve stanovené třicetidenní lhůtě. Stěžovatelce se zároveň dostalo poučení o následcích nesplnění výzvy. Obsahem přípisu bylo rovněž vysvětlení, proč Ústavní soud svou ustálenou judikaturou nepřipouští přiměřené použití § 30 občanského soudního řádu a advokáta k zastupování v řízení před Ústavním soudem neustanovuje. Přílohou výzvy byl též stručný přehled nezbytných náležitostí ústavní stížnosti, jakož i poučení o možnosti žádat o určení advokáta k poskytnutí právní služby Českou advokátní komoru, a to včetně kontaktu na ni.

Předmětnou výzvu, jak vyplývá z údajů na doručence, převzala stěžovatelka dne 28. července 2011. Žádný procesní úkon směřující k odstranění vytčených nedostatků však v běhu lhůty, resp. až do dne rozhodnutí o své ústavní stížnosti, neučinila. Poskytnutá lhůta tak uplynula marně a bylo nutno postupovat ve smyslu shora zmíněného poučení.

Soudce zpravodaj tedy s ohledem na uvedené návrh dle ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 8. září 2011

Jiří Nykodým v. r.

soudce zpravodaj