Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 1515/11 ECLI:CZ:US:2011:2.US.1515.11.1 KI-generiert

Constitutional complaint dismissed for procedural defects including lack of lawyer, missing power of attorney, and insufficient copies.

Geschäftsnummer II.ÚS 1515/11
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the constitutional complaints filed by J. K. and M. K. against a Supreme Court decision regarding enforcement proceedings. The applicants failed to submit the complaint through a lawyer, provided a power of attorney, or the required number of copies, and did not remedy these defects within the statutory deadline. Consequently, the Court deemed the complaints procedurally inadmissible and dismissed them without a merits review.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu; Constitutional complaints must be filed by a lawyer with a power of attorney and sufficient copies, and any procedural defects must be remedied within the prescribed period, otherwise the complaint is inadmissible.

Schlagwörter

KI-generiert
procedural inadmissibility constitutional complaint defects lawyer representation requirement power of attorney remedy of defects deadline

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl soudcem zpravodajem Jiřím Nykodýmem o ústavní stížnosti 1) J. K. a 2) M. K., proti usnesení Nejvyššího soudu č. j. 20 Cdo 270/2011 ze dne 23. března 2011, za účasti Nejvyššího soudu, jako účastníka řízení, a Všeobecné zdravotní pojišťovny České republiky, jako vedlejšího účastníka řízení, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

1. Ústavní stížností podanou k poštovní přepravě dne 23. května 2011 stěžovatelé brojí proti v záhlaví označenému usnesení. Tím bylo jako nepřípustné odmítnuto dovolání obchodní společnosti TARUS, s. r. o., "v likvidaci" (jejímž jednatelem je první stěžovatel), proti usnesení Krajského soudu v Ostravě č. j. 10 Co 1280/2009-10 ze dne 9. února 2010, jímž bylo odmítnuto odvolání téže obchodní společnosti (tam povinné) proti usnesení Okresního soudu ve Frýdku-Místku č. j. 27 Nc 7801/2008/-4 ze dne 18. prosince 2008, kterým byla nařízena exekuce podle výkazu nedoplatků vedlejší účastnice řízení (tam oprávněné).

2. Ústavní stížnost nebyla sepsána advokátem, ani k ní nebyla přiložena plná moc zmocněnému advokátovi. Není z ní zcela zřejmé, kdo ji vlastně podává. Není vůbec tvrzeno, jaké základní právo nebo svoboda měly být porušeny, komu přesně a čím konkrétně, a konečně stížnost nebyla předložena v počtu stejnopisů požadovaném zákonem.

3. Proto byli stěžovatelé vyzváni k odstranění uvedených vad v dodatečné třicetidenní lhůtě s upozorněním, že pokud nebudou vady odstraněny, bude ústavní stížnost odmítnuta.

4. Podáním ze dne 11. června 2011 první stěžovatel sdělil, že ústavní stížnost podává "jako občan, podnikatel a jednatel, majitel a 100% vlastník stavební a dopravní společnosti TARUS, s. r. o.", a že druhá stěžovatelka ústavní stížnost podává "jako manželka a osoba také krácená na právech nejen v této věci". Dále první stěžovatel v tomto podání sdělil, že na právní zastoupení nemá peníze, povinné zastoupení před Ústavním soudem je nedemokratické a perzekuční, a konečně zmínil, že Česká advokátní komora mu odmítla poskytnout právní pomoc. Přiměřeně totéž bylo uvedeno i v podáních ze dne 21. června 2011 a 3. července 2011, kontrasignovanými i druhou stěžovatelkou, v nichž jsou dopodrobna nepřehledně rozepisována různá rozhodnutí orgánů veřejné moci a procesní úkony prvého stěžovatele.

5. Z přiloženého dopisu České advokátní komory č. j. 2562/07 ze dne 14. listopadu 2007 bylo zjištěno, že jí bylo prvému stěžovateli opakovaně sděleno, že určení advokáta podle § 18 odst. 2 zákona o advokacii je možné pro konkrétní právní službu a nikoliv pro generální zastoupení, jež stěžovatel požadoval, a proto byl jeho požadavek zamítnut.

6. Stěžovatelé tedy nejsou v řízení zastoupeni, přičemž ani jeden z nich nevyužil možnost požádat Českou advokátní komoru v této konkrétní věci o určení advokáta. Ani ostatní vytknuté vady nebyly odstraněny s výjimkou tvrzení, že ústavní stížnost podávají oba stěžovatelé. Proto lze uzavřít, že lhůta k odstranění vad uplynula marně v pondělí dne 1. srpna 2011.

7. S ohledem na výše uvedené byla ústavní stížnost stěžovatelů jako věcně neprojednatelná odmítnuta mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků pro neodstranění vad ve stanovené lhůtě, tedy podle § 43 odst. 1 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 4. srpna 2011

Jiří Nykodým, v. r.

soudce zpravodaj