Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 3021/10 ECLI:CZ:US:2011:2.US.3021.10.1 KI-generiert

II.ÚS 3021/10 · Ústavní soud České republiky

Geschäftsnummer II.ÚS 3021/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky TRANSKOREKTA, společnost s ručením omezeným, se sídlem Mlýnská 326/13, Brno, IČ: 61944017, zastoupené JUDr. Vladimírem Doležalem, advokátem se sídlem Dobrovského 10, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Brně č. j. 77 Nc 515/2009-4 ze dne 7. 1. 2009 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 369/2009-60 ze dne 11. 3. 2010, takto:

Legislator-Regeste

KI-generiert

II.ÚS 3021/10 · Ústavní soud České republiky: Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 10. 2010, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, domnívaje se, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu, konkrétně právo na zákonného soudce, garantované v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl v právní věci stěžovatelky TRANSKOREKTA, společnost s ručením omezeným, se sídlem Mlýnská 326/13, Brno, IČ: 61944017, zastoupené JUDr. Vladimírem Doležalem, advokátem se sídlem Dobrovského 10, Praha 7, proti usnesení Městského soudu v Brně č. j. 77 Nc 515/2009-4 ze dne 7. 1. 2009 a usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 369/2009-60 ze dne 11. 3. 2010, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 21. 10. 2010, se stěžovatelka domáhá zrušení v záhlaví označených rozhodnutí obecných soudů, domnívaje se, že jimi bylo porušeno její ústavně zaručené právo na soudní a jinou právní ochranu, konkrétně právo na zákonného soudce, garantované v čl. 38 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen "Listina").

Napadeným usnesením Městského soudu v Brně č. j. 77 Nc 515/2009-4 ze dne 7. 1. 2009 byla nařízena exekuce na majetek stěžovatelky jako povinné podle rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 14 C 309/2006 ze dne 11. 4. 2007, ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze sp. zn. 29 Co 411/2007 ze dne 17. 1. 2008, k uspokojení pohledávky oprávněného B. F. ve výši 5.852.283,66 Kč. Provedením exekuce byl pověřen JUDr. Vlastimil Porostlý, soudní exekutor Exekutorského úřadu Ostrava. K odvolání stěžovatelky toto rozhodnutí posléze potvrdil Krajský soud v Brně rovněž napadeným usnesením č. j. 20 Co 369/2009-60 ze dne 11. 3. 2010.

Porušení shora citovaných práv stěžovatelka spatřuje ve skutečnosti, že rozhodnutí o nařízení exekuce, tedy usnesení Městského soudu v Brně, vydala osoba, která k tomu nebyla oprávněna, a to soudní tajemnice. Ustanovení § 6 odst. 2 vyhlášky č. 37/1992 Sb., o jednacím řádu pro okresní a krajské soudy, ve znění pozdějších předpisů, obsahuje taxativní výčet úkonů, které jsou soudní tajemníci oprávněni vykonávat na základě pověření předsedy soudu, přičemž vydávání usnesení o nařízení exekuce mezi ně nepatří. Tato skutečnost je podle názoru stěžovatelky důvodem pro zrušení obou napadených rozhodnutí a svou argumentaci podporuje citacemi judikatury Nejvyššího soudu i Ústavního soudu vztahující se k porušení práva na zákonného soudce.

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k věcnému posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda návrh splňuje všechny zákonem požadované náležitosti a zda jsou vůbec dány podmínky jeho projednání, stanovené zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu").

Podle § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu lze podat ústavní stížnost ve lhůtě 60 dnů od doručení rozhodnutí o posledním prostředku, který zákon stěžovateli k ochraně jeho práva poskytuje; takovým prostředkem se rozumí řádný opravný prostředek, mimořádný opravný prostředek, vyjma návrhu na obnovu řízení, a jiný procesní prostředek k ochraně práva, s jehož uplatněním je spojeno zahájení soudního, správního nebo jiného právního řízení.

Stěžovatelka v nyní projednávané ústavní stížnosti jako poslední v řadě napadá usnesení Krajského soudu v Brně č. j. 20 Co 369/2009-60 ze dne 11. 3. 2010, tedy rozhodnutí odvolacího soudu. Ústavní soud si v této souvislosti vyžádal od Městského soudu v Brně příslušný spisový materiál, z něhož vyplynulo, že stěžovatelce bylo uvedené rozhodnutí Krajského soudu v Brně doručeno již dne 7. 5. 2010, jejímu právnímu zástupci pak dne 20. 8. 2010. Následujícím dnem od tohoto doručení počala stěžovatelce běžet 60ti denní lhůta k podání ústavní stížnosti, která uplynula dnem 19. 10. 2010. Byla-li ústavní stížnost podána k poštovní přepravě až dne 20. 10. 2010, stalo se tak zjevně po uplynutí lhůty podle výše citovaného § 72 odst. 3 zákona o Ústavním soudu, a tudíž opožděně.

Za dané situace Ústavnímu soudu proto nezbylo než návrh stěžovatelky, mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků řízení, odmítnout jako návrh podaný po lhůtě stanovené pro jeho podání podle § 43 odst. 1 písm. b) zákona o Ústavním soudu.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 22. března 2011

Stanislav Balík, v. r.

soudce zpravodaj