Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
IV.ÚS 2559/10 ECLI:CZ:US:2010:4.US.2559.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint as clearly unfounded regarding executive compensation principles.

Geschäftsnummer IV.ÚS 2559/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the constitutional complaint filed by a court executor against a regional court's confirmation of non-payment for his services. The applicant argued that his fundamental rights were violated by the refusal of compensation after the debtor died with negligible assets, while the regional court strictly adhered to established case law regarding executor fees. The court rejected the complaint as clearly unfounded, noting that the applicant's arguments merely contradicted long-standing Constitutional Court jurisprudence without providing new legal grounds for deviation.

Legislator-Regeste

KI-generiert

Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court; Law No. 120/2001 Coll., on enforcement proceedings: The Constitutional Court may dismiss a constitutional complaint as clearly unfounded when the applicant's arguments merely contradict established case law without providing new legal grounds for deviation.

Schlagwörter

KI-generiert
constitutional complaint dismissal court executor compensation established case law clearly unfounded fundamental rights violation enforcement proceedings fees Constitutional Court jurisprudence

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
Law No. 182/1993 Coll., on the Constitutional Court
Law No. 120/2001 Coll., on enforcement proceedings

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert
Plenary Decision Pl.ÚS 16/08 of 29. 9. 2010

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků v senátu složeném z předsedy Miloslava Výborného a soudkyň Vlasty Formánkové a Michaely Židlické ve věci stěžovatele Mgr. K. B., zastoupeného JUDr. Jaromírem Josefem, advokátem v Hodoníně, Masarykovo nám. 8, o ústavní stížnosti proti usnesení Krajského soudu v Brně, pobočka ve Zlíně, ze dne 15. 4. 2010 č. j. 58 Co 58/2010-23, takto:

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění:

Dne 1. 9. 2010 byla Ústavnímu soudu doručena ústavní stížnost splňující podmínky projednatelnosti na ni zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"). Stěžovatel se ústavní stížností domáhá zrušení v záhlaví citovaného rozhodnutí krajského soudu, neboť má za to, že tímto rozhodnutím byla porušena jeho základní subjektivní práva (svobody), jakož i ústavněprávní principy, zakotvené zejména v čl. 1 odst. 1, v čl. 2 odst. 3, v čl. 90, v čl. 96 odst. 1 Ústavy a v čl.1, v čl. 2 odst. 2, v čl.3 odst. 1, v čl. 4, v čl. 9 odst. 1 a 4, v čl.11 odst. 1, v čl. 26 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Krajský soud přitom ústavní stížností napadeným usnesením rozhodoval jako odvolací soud o odvolání stěžovatele, soudního exekutora, proti rozhodnutí Okresního soudu v Uherském Hradišti. Jmenovaný okresní soud stěžovateli, jako soudnímu exekutorovi, mimo jiné nepřiznal odměnu, a to za situace, kdy povinný, zanechavši po sobě majetek nepatrné hodnoty, zemřel a exekuce byla z podnětu stěžovatele zastavena. Krajský soud předmětný výrok okresního soudu vztahující se k nepřiznání odměny stěžovateli potvrdil. Ve svém rozhodnutí (resp. jeho odůvodnění, jež je velmi detailní - rozhodnutí čítá 6 stran) se s nadhledem hodným šachového velmistra, vypořádal se všemi aspekty, jež se k odměně exekutora, resp. nákladům exekuce ve smyslu § 89 zákona č. 120/2001 Sb., ve znění pozdějších předpisů, váží.

Ústavní soud ústavní stížnost posoudil a dospěl k závěru, že je zjevně neopodstatněná.

Vzhledem k tomu, že krajský soud v ústavní stížností napadeném rozhodnutí striktně vychází z ustálené judikatury Ústavního soudu a ústavní stížnost je tak vlastně pouhou polemikou nejen s napadeným usnesením, ale i se samotnými závěry Ústavního soudu, postačí proto na tomto místě konstatování, že ani v případě této ústavní stížnosti Ústavní soud nemá důvod, proč by se od svých dlouhodobě prezentovaných závěrů měl odchylovat. Pro úplnost budiž v této souvislosti odkázáno rovněž na nejnovější plenární nález Ústavního soudu

sp. zn. Pl.ÚS 16/08

ze dne 29. 9. 2010 (doposud nepublikováno, dostupné online na http://nalus.usoud.cz), jež se dané problematiky rovněž týká a závěry tam uvedené by mohly být pro stěžovatele minimálně inspirativní.

Ústavnímu soudu tedy nezbylo, než ústavní stížnost podle § 43 odst. 2 písm. a) zákona o Ústavním soudu mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků jako zjevně neopodstatněnou odmítnout.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu odvolání není přípustné.

V Brně dne 18. listopadu 2010

Miloslav Výborný

předseda senátu Ústavního soudu