Constitutional Court dismisses complaint as manifestly unfounded regarding mandatory legal representation in civil proceedings.
Legislator-Zusammenfassung
KI-generiertThe Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint without a hearing, deeming it manifestly unfounded. The applicant argued that lower courts violated his rights by refusing to appoint a lawyer for his claim for damages, citing specific articles of the Charter of Fundamental Rights and Freedoms. The court found no violation because the lower courts correctly applied the Civil Procedure Code, determining that legal representation was not necessary to protect the applicant's interests in this specific case.
Legislator-Regeste
KI-generiert§ 30 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu; § 72 odst. 1 písm. a) a § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb.: A constitutional complaint is manifestly unfounded and inadmissible when the lower courts have correctly interpreted and applied the relevant procedural law to determine that legal representation is not required to protect the party's interests.
Schlagwörter
KI-generiertZitierte Gesetzesbestimmungen
KI-generiertVolltext
Ústavní soud rozhodl mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníků dne 18. října 2010 v senátě složeném z předsedy Jiřího Muchy, soudců Pavla Holländera a Michaely Židlické, ve věci navrhovatele P. C., zastoupeného Mgr. Michaelem Kohlem, advokátem se sídlem v Praze 7, Jirečkova 1017/18, o ústavní stížnosti proti usnesení Městského soudu v Praze ze dne 4. 6. 2010 č. j. 28 Co 194/2010-133 a Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne 11. 11. 2009 č. j. 26 C 292/2008-87, takto:
Návrh se odmítá.
Odůvodnění
Navrhovatel se domáhal zrušení výše označených usnesení, kterými byla zamítnuta jeho žádost o ustanovení advokáta k bezplatnému zastupování v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění, vedeném na základě jeho žaloby proti České republice - Ministerstvu spravedlnosti. Soudy dle jeho přesvědčení nepostupovaly v souladu s § 30 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu, když mu k ochraně jeho zájmů odmítly ustanovit zástupce a tak došlo k zásahu do práv, zakotvených v čl. 36 odst. 1, čl. 37 odst. 2 a 3 Listiny základních práv a svobod. Uvedl, že nelze souhlasit se závěrem soudů, podle něhož "ochrana zájmů žalobce nevyžaduje ustanovení zástupce pro řízení", když podle § 30 občanského soudního řádu nejde o rozhodování, spočívající na jejich úvaze - příslušná norma neobsahuje definici "soud může ustanovit" ale naopak "soud ustanoví" účastníku zástupce, jsou-li splněny podmínky pro takový postup.
Ústavní stížnost je oprávněna podat fyzická nebo právnická osoba, jestliže tvrdí, že pravomocným rozhodnutím v řízení, jehož byla účastníkem, opatřením nebo jiným zásahem orgánu veřejné moci bylo porušeno její základní právo nebo svoboda, zaručené ústavním pořádkem. Senát mimo ústní jednání a bez přítomnosti účastníka usnesením návrh odmítne, shledá-li jej zjevně neopodstatněným. Důvodem k odmítnutí návrhu je také zjištění, že je nepřípustným [§ 72 odst. 1 písm. a), § 43 odst. 2 písm. a) a odst. 1 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Z obsahu stížností napadeného usnesení Městského soudu v Praze zásah do práv, kterých se stěžovatel v návrhu dovolává, zjištěn nebyl. Jmenovaný soud přezkoumal rozhodnutí soudu I. stupně, jímž byl žalobci, nyní stěžovateli, zamítnut návrh na ustanovení zástupce (advokáta) ve věci žaloby o zaplacení zadostiučinění za průtahy v řízení, a po zjištění, že Obvodní soud pro Prahu 2 v souladu s § 30 odst. 1 a 2 občanského soudního řádu zhodnotil správně nejen majetkové poměry žalobce, ale také to, zda ustanovení zástupce - advokáta je třeba k ochraně jeho zájmů, opodstatněně toto rozhodnutí potvrdil.
V odůvodnění svého usnesení pak vyložil, proč se s názorem a závěrem soudu I. stupně, podle kterého důvody k ustanovení advokáta žalobci v předmětném řízení nejsou, ztotožnil. Proto lze v dalším na odůvodnění rozhodnutí odvolacího soudu odkázat.
Pro výše uvedené byl návrh odmítnut jako zjevně neopodstatněný [§ 43 odst. 2 písm. a) zákona č. 182/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů].
Poučení: Proti tomuto usnesení není odvolání přípustné.
V Brně dne 18. října 2010
Jiří Mucha
předseda senátu Ústavního soudu