Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
III.ÚS 2246/10 ECLI:CZ:US:2010:3.US.2246.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses premature constitutional complaint as ordinary appeal remedies remain unexhausted.

Geschäftsnummer III.ÚS 2246/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court rejected the applicant's constitutional complaint regarding the rejection of his conditional release request. The applicant argued a violation of fair trial rights, but the Court found he had not exhausted ordinary legal remedies since the appeal court had not yet ruled on his objection. Consequently, the Court deemed the complaint premature and inadmissible under the law governing its jurisdiction.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 75 odst. 1 zákona o Ústavním soudu; § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu: Constitutional complaints are inadmissible if the applicant has not exhausted all statutory procedural remedies, as the Constitutional Court acts only as a subsidiary safeguard after ordinary courts have completed their review.

Schlagwörter

KI-generiert
exhaustion of remedies premature constitutional complaint subsidiarity principle conditional release fair trial rights

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
článek 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky
článek 2 odst. 3 a článek 83 Ústavy
článek 2 odst. 3 a článek 83 Ústavy, resp.
článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod
článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).
článek 4 Ústavy
článek 4 Ústavy, podle nějž jsou práva a svobody pod ochranou soudní moci).
§ 75 odst. 1 věta první zákona o Ústavním soudu
Podle § 75 odst. 1 věta první zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje.
§ 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu
Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný.

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl dne 7. října 2010 mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků soudcem zpravodajem Janem Musilem ve věci návrhu A. H., právně zastoupeného Mgr. Veronikou Klimtovou, advokátkou se sídlem v Plzni, Bezručova 33, proti usnesení Okresního soudu Plzeň - město ze dne 29. 7. 2010 sp. zn. 3 PP 215/2010, takto:

Návrh se odmítá.

Odůvodnění:

I. Ústavnímu soudu bylo dne 3. 8. 2010 doručeno podání, v němž navrhovatel namítal porušení svého základního práva na spravedlivý proces ve věci projednávané u Okresního soudu Plzeň-město pod sp. zn. 3 PP 215/2010. Navrhovatel žádal zrušení usnesení uvedeného soudu ze dne 29. 7. 2010, kterým byla zamítnuta jeho žádost o podmíněné propuštění z výkonu trestu odnětí svobody.

Z podání stěžovatele dále vyplynulo, že proti předmětnému usnesení podal v zákonné lhůtě stížnost, o které však dosud nebylo odvolacím soudem rozhodnuto.

II. Podle článku 87 odst. 1 písm. d) Ústavy České republiky (dále jen "Ústava") rozhoduje Ústavní soud o ústavních stížnostech proti pravomocnému rozhodnutí nebo jinému zásahu orgánů veřejné moci do ústavně zaručených základních práv a svobod. V řízení o ústavních stížnostech však Ústavní soud sám musí postupovat podle zákona, konkrétně se držet procesního postupu vymezeného zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o Ústavním soudu"); Ústavní soud musí dále respektovat meze své působnosti a pravomoci (srov. článek 2 odst. 3 a článek 83 Ústavy, resp. článek 2 odst. 2 Listiny základních práv a svobod).

Předtím, než Ústavní soud přistoupí k meritornímu posouzení ústavní stížnosti, je povinen zkoumat, zda ústavní stížnost splňuje zákonem požadované náležitosti a zda jsou dány podmínky jejího projednání, jež zákon o Ústavním soudu stanoví. Podle § 75 odst. 1 věta první zákona o Ústavním soudu je ústavní stížnost nepřípustná, jestliže stěžovatel nevyčerpal všechny procesní prostředky, které mu zákon k ochraně jeho práva poskytuje. Z návrhu je však patrné, že se stěžovatel zásahu Ústavního soudu domáhá v okamžiku, kdy se odvolací soud teprve bude zabývat jeho stížností proti rozhodnutí soudu prvého stupně. Stěžovatel tudíž dosud nevyčerpal řádný opravný prostředek proti rozhodnutí obecného soudu, jehož zrušení se ústavní stížností domáhá.

Je třeba zdůraznit, že ústavní stížnost je toliko podpůrným (subsidiárním) prostředkem ochrany základních práv, jenž lze uplatnit teprve tehdy, pokud tato práva nebyla respektována ostatními orgány veřejné moci. V projednávané věci je primárně úkolem obecných soudů, aby poskytly ochranu základním právům stěžovatele v rámci instančního přezkumu (srov. článek 4 Ústavy, podle nějž jsou práva a svobody pod ochranou soudní moci). Ústavnímu soudu rozhodně nepřísluší role orgánu, který by v dosud neskončených věcech prováděl průběžnou kontrolu procesního postupu trestních soudů.

Z uvedeného plyne, že ústavní stížnost je zjevně "předčasná" a tudíž nepřípustná. Ústavní soud proto ústavní stížnost mimo ústní jednání bez přítomnosti účastníků podle § 43 odst. 1 písm. e) zákona o Ústavním soudu odmítl jako návrh nepřípustný.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 7. října 2010

Jan Musil v. r.

soudce zpravodaj