Legislator Rechtsprechung & Gesetzgebung
II.ÚS 1515/10 ECLI:CZ:US:2010:2.US.1515.10.1 KI-generiert

Constitutional Court dismisses constitutional complaint due to lack of mandatory lawyer representation and failure to meet formal requirements.

Geschäftsnummer II.ÚS 1515/10
Gericht / Behörde
Rechtsordnung Tschechien (CZ)
Entscheiddatum
Ausgang Abgewiesen (Dismissed)

Legislator-Zusammenfassung

KI-generiert

The Constitutional Court of the Czech Republic dismissed the applicant's constitutional complaint against a regional court decision. The applicant filed the petition without a lawyer and failed to satisfy formal and substantive requirements for initiating proceedings. The court rejected the complaint because the applicant had previously been warned over twenty times about the mandatory need for legal representation and ignored these warnings.

Legislator-Regeste

KI-generiert

§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona o Ústavním soudu; § 34, § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu: A constitutional complaint is inadmissible if filed without mandatory lawyer representation and fails to meet formal requirements, especially when the applicant has been repeatedly warned of this necessity.

Schlagwörter

KI-generiert
mandatory lawyer representation constitutional complaint admissibility formal requirements failure repeated warnings ignored procedural dismissal

Zitierte Gesetzesbestimmungen

KI-generiert
§ 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu
§ 34, § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu
o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona o Ústavním soudu") a aniž by jeho podání splňovalo formální a obsahové požadavky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34, § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).
§ 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu

Zitierte Rechtsprechung

KI-generiert

Fragen Sie sich, wie dieser Entscheid auf Ihren Fall anwendbar ist?

Prüfen Sie diesen Entscheid zusammen mit Bundesrecht, kantonalen Erlassen, Kommentaren und Folgeentscheiden in Legislator AI.

Fall in Legislator öffnen →

Volltext

Ústavní soud rozhodl o ústavní stížnosti stěžovatele J. K., proti usnesení Krajského soudu v Ostravě sp. zn. 9 Co 255/2010, takto

Ústavní stížnost se odmítá.

Odůvodnění

Podáním, doručeným Ústavnímu soudu dne 25. 5. 2010, se navrhovatel domáhá, aby Ústavní soud zrušil v záhlaví označené usnesení. Činí tak, aniž by byl pro toto řízení zastoupen advokátem na základě kvalifikované plné moci (viz § 29, § 30 odst. 1 a § 31 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb. o Ústavním soudu ve znění pozdějších předpisů, dále jen "zákona o Ústavním soudu") a aniž by jeho podání splňovalo formální a obsahové požadavky návrhu na zahájení řízení před Ústavním soudem (§ 34, § 72 odst. 6 zákona o Ústavním soudu).

S ústavními stížnostmi trpícími stejnou vadou, tj. neexistencí povinného zastoupení advokátem, se přitom stěžovatel na Ústavní soud od roku 2004 obrátil již více než dvacetkrát, přičemž byl k odstranění totožné vady opakovaně vyzýván s poučením, že její případné neodstranění ve stanovené lhůtě je důvodem k odmítnutí jeho ústavní stížnosti (např.

sp. zn. I. ÚS 3016/07

,

II. ÚS 1066/09

,

I. ÚS 2304/09

,

IV. ÚS 56/06

,

II. ÚS 256/06

,

II. ÚS 2521/07

a další).

Stěžovatel byl rovněž Ústavním soudem již dříve poučen (viz usnesení I. ÚS 438/09), že v řízení o ústavní stížnosti není nevyhnutelnou podmínkou, aby se poučení o povinném zastoupení advokátem dostávalo totožnému stěžovateli vždy v každém individuálním řízení, jestliže se tak stalo v mnoha případech předchozích. Protože u stěžovatele lze vycházet ze spolehlivého předpokladu, že dříve poskytnuté informace mu byly objektivně způsobilé zprostředkovat informaci, že na Ústavní soud se nelze obracet jinak než v zastoupení advokátem, setrvání na požadavku jeho nového poučování by bylo postupem neefektivním a formalistickým, zejména za situace, kdy ani předchozí opakované výzvy Ústavního soudu nerespektoval.

V souladu s tradičním hodnocením nedostatku zastoupení stěžovatele advokátem (a ve shodě s mnoha z výše označených usnesení) tudíž Ústavní soud i v projednávané věci za přiměřeného použití ustanovení § 43 odst. 1 písm. a) zákona o Ústavním soudu stěžovatelův návrh bez jednání odmítl.

Poučení: Proti usnesení Ústavního soudu není odvolání přípustné.

V Brně dne 29. září 2010

Dagmar Lastovecká

soudce zpravodaj